50. VÝROČÍ OP S NÁMI SPOLUOSLAVIL HAJDUK SPLIT
Píše se neděle 13. února 2011 a přesně na den je to 100 let od vzniku nejslavnějšího chorvatského klubu, Hajduku Split. Celý Split je již od soboty na nohou, všude vlají symboly Hajduku, Dalmácie i Torcidy, klubu fanoušků, který vznikl již v roce 1950! Odevšad znějí krásné dalmátské písničky, víno teče proudem a na mnoha místech se pečou ryby nebo proslulé čevapčići (píši podle chorvatské gramatiky).
Do barev Hajduku jsou oděni pejskové i jeden ze symbolů Hajduku – oslíček! A u všeho je i pár slávistů. V letní sezóně by to asi nebylo divné, ale v únoru? Sluníčko se schovalo za mraky a azurový Jadran rozhodně neláká ke koupání! Důvod však je jiný. Za sparingpartnera si Hajduk vybral pražskou Slavii, klub, který byl pro mladé Dalmatince vzorem a jehož členové zvláště v prvních letech existence Hajduku výrazně pomáhali! A lze říci, že právě tam hledejme renesanci dávného přátelství mezi oběma slovanskými kluby! Pro každého z účastníků, kteří se pod bájný vrch Marjan tehdy vypravili, to byl ohromný zážitek. Všude pohostinnost a přátelská, vstřícná atmosféra! Dokážeme toto někdy nějak oplatit? Čekat jsme museli tři a půl roku, ale můžeme říci, že se to povedlo, přátelství pokračuje a jistě každý potvrdí, že se i prohloubilo. 6.září 2014 došlo k odvetě a tentokrát byli vítanými hosty přátelé z Dalmácie.
Popis průběhu zápasu ponechme fundovanějším spřáteleným webům, o to více se zaměřme na zámezí a zákulisí. Pro hráče Hajduku byla připravena malá procházka za památkami Prahy, vedení obou delegací se setkalo u pamětní desky U Fleků, kde byl fakticky Hajduk před 103 lety založen. Slavnostní výkop provedla chorvatská velvyslankyně v Praze, aby se pak rozjel přátelský zápas, ve kterém nakonec oproti předpokladům byla Slavia lepší a – stejně jako ve Splitu – vyhrála 2:0. To, že zápas skončil po 74. minutách (ale prakticky po téměř 80 minutách čisté hry, protože první půle záměrně trvala 50 minut, aby se tak dokumentovalo výročí OP) vyvolalo rozporu plné reakce. Na hřiště totiž nejdříve vstoupili fanoušci Hajduku a následovali je slávisté z Tribuny Sever. Ale nikoliv proto, aby se porvali, jak bychom mohli třeba čekat u soubojů Sparty s Baníkem nebo ze zážitku, ze kterého dosud mrazí – z utkání Juventus – Liverpool, který přinesl dokonce spoustu mrtvých. Tady se oba tábory promísily, fanoušci se objímali a společně skandovali to, co je spojuje, a to je nejen láska ke klubu vlastnímu, ale i tolerance k druhým, zvláště když se jedná o dlouholeté přátele, jakož i kritika poměrů ve vedení obou fotbalových asociací i neúměrná preference některých klubů ve svých zemích. I v médiích se objevila až nenávistná reakce některých pisálků (slovo „novinář“ mi nějak nejde z klávesnice…), aby pak den nato zcela přehlédli třeba doslova výtržnosti konkurenčního klubu ve východních Čechách… Zkrátka objektivita na druhou!
Vedení obou mužstev se dohodlo na ukončení zápasu, na což při tiskovce reagoval i sympatický trenér Igor Tudor slovy: „První poločas se hrál déle, druhý byl o něco kratší, tak o co vlastně jde?“, k čemuž se připojil i trenér Beránek.
Zápas byl pojat velkolepě – odpoledne se odehrával před sousedním Tescem bohatý kulturní program, vydány byly i vkusné suvenýry, které připomínají barvy i historii obou klubů. Z hlediska nás, přímo Odboru přátel, byl nejvýznamnější akci průvod zástupců odboček se svými symboly, jemuž vévodila historická vyšívaná vlajka OP. Drtivá většina odboček doslova odboček od Krušných hor po řeku Moravu přijala pozvání a určitě čas před výkopem zpestřil i malý pochod odboček kolem celého stadiónu! Tedy zážitek pro každého z nás!
Samozřejmě bychom našli i drobnosti, které se ne zcela povedly. Na slibované choreo nedošlo kvůli předčasnému ukončení, místo hymny Hajduku se sem zatoulala obyčejná dalmatská písnička, stejně jako nakonec chyběla pečlivě připravená prezentace všech odboček s místními erby a pohledy na sídlo odbočky na obrazovce (ale tradiční přehled názvů odboček aspoň běžel), pro vstup „pochodníků“ na hřiště byla uzavřena příslušná branka, velké zmatky způsobili i těžkooděnci, kteří zastavili na delší čas tramvajovou dopravu kolem Edenu… Ale nic z těchto maličkostí nemohlo pokazit celkový krásný dojem z celého sobotního večera v sobotu 6. září 2014. A opět tedy platilo:
SLAVIA JE VĚČNÁ – HAJDUK ŽIVI VJEČNO! BRZY NA SHLEDANOU – USKORO DO VIÐENJA!
Dobi
[nggallery id=203]