SK SLAVIA V EVROPSKÝCH FOTBALOVÝCH POHÁRECH

S kým se kdy utkala a jak si její někdejší soupeři vedou nyní.

Ve druhém červencovém týdnu začal mezi úterkem a čtvrtkem (9.- 11. 7.) prvním předkolem další ročník evropských fotbalových soutěží – Ligy mistrů a Evropské ligy (Slavia vstoupí do kvalifikace LM 20./21.srpna. a 27./28.srpna v tzv. play-off neboli posledním kolem kvalifikace). Samozřejmý rituál ve všech zemích, které patří „pod křídla“ evropské fotbalové federace (a nemusí jít přitom výhradně o země, které geograficky patří na území kontinentu nazývaného Evropa). Dalo by se říci, že je tu odjakživa, co se fotbal hraje. Ale nebylo tomu tak vždy. Žádná Liga mistrů a Evropská liga.  První ročník předchůdce Ligy mistrů (LM), tedy Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ), se odehrál v sezóně 1955/56. Snad není třeba připomínat, že prvních 5 ročníků vyhrál tehdy fenomenální Real Madrid. Asi nikdo z pamětníků nezapomene na televizní přenos finále ročníku 1961/62, kdy se utkal Real Madrid s Benfikou Lisabon a portugalský klub vyhrál 5:3. Snad každý z nás, kdo měl možnost sledovat doma, u sousedů nebo v příjemné hospůdce tento zápas, mluvil či mluvit bude o tomto zážitku snad ještě na smrtelné posteli! Pohár mistrů a s ním i další evropské soutěže si získaly srdce každého fotbalového fanouška. Nejprve přibyl Pohár vítězů pohárů (PVP) a později Pohár UEFA pro další týmy ze špiček evropských národních soutěží. Tyto dvě soutěže byly později spojeny v dnes hranou Evropskou ligu (EL). Dodejme, že PMEZ/LM časem nehráli jen mistři, ale podle síly jednotlivých zemí měla nárok i další špičková mužstva z ligových tabulek. Vše dostalo svůj jasný řád. Ale nebylo tomu tak vždy.

I v Evropě toužily kluby po srovnání s dalšími kluby, a tak vznikaly různé, většinou regionálně omezené soutěže. V roce 1927 se rozjela soutěž, kterou založili sekretáři blízkých fotbalových svazů – Čech Karel Petrů a Rakušan Hugo Meisl po dohodě s maďarskými zástupci. Středoevropský pohár (Mitropa cup) od počátku hrály celky ze 4 zemí – Československa, Maďarska, Rakouska a Jugoslávie, občas soutěž obohatily svou účastí i celky z Itálie, Švýcarska a Rumunska. Pro čs. fotbal bylo významné, že soutěž vyhrála 3x Sparta a dosud jediným velkým mezinárodním úspěchem Slavie byl triumf v roce 1938, který jsme si podrobně připomínali loni. V oficiálních celoevropských soutěžích (PMEZ/LM, PVP a UEFA/EL) vyhrál zatím jediný československý celek – v roce 1969 zvítězil v PVP Slovan Bratislava. Celé Československo tehdy tleskalo, když kapitán Slovanu Šaňo (Alexander) Horváth zvedal nad hlavu slavný pohár a mnozí si s ním zpívali modifikovaný tehdejší hit „Otvárajte kasíno, Slovan ide na víno!“. V roce 1970 odešel Šaňo do belgického Molenbeeku, včas se nevrátil a byl tak prohlášen za emigranta. Ale na letošní jarní otvírání zrekonstruovaného Tehelného pole samozřejmě přijel!

Ve statistikách samozřejmě chybí letní přípravný pohár, ať už se nazýval Rappanův pohár, Interpohár nebo Intertoto cup. Umožňoval zejména zachovat sázkovým kancelářím v prázdninovém období fotbal v nabídce, mnoha celkům z celé Evropy poskytl sadu vítaných přípravných zápasů a těm z bloku „míru a socialismu“ daroval vítaný bonus v podobě možnosti utkat se i s celky z imperialistického západu! Možná i proto má řada ročníků vítěze z východní části Evropy – ať již jde o Inter Bratislava, Polonii Bytom či Lokomotivu Lipsko! Letní pohár znamenal i příležitost k bezproblémovým prázdninovým výjezdům do tzv. spřátelených zemí. Třeba v roce 1977 zorganizovala pořadatelská komise Slavie vlakový zájezd do Varšavy na zápas s Legií (2:2), při němž všichni obdivovali, jak zničená Varšava vstala z mrtvých do původní krásy. V roce 1985 pak vyrazily její autobusy do krušnohorské Aue ještě v tehdejší NDR na zápas s Wismutem. Krušnohorci z Aue – Erzgebirge Aue hrají nyní celkem solidně 2. Bundesligu, stejně jako ikona celého Saska Dynamo Drážďany. A obě sídla nejsou od našich hranic daleko.

Ještě zmiňme někdejší Veletržní pohár neboli Pohár veletržních měst. Pro účast v něm nebylo podmínkou přední umístění v domácí soutěži nebo úspěch v poháru, ale fakt, že ve městě se pořádaly veletrhy. ČSSR tak reprezentovalo Brno, které v té době bylo fotbalově podprůměrné, proto vedení fotbalu usilovalo, aby i Praha byla uznána veletržním městem. Zda se trumfem odůvodnění stala tzv. Fučíkárna (nynější Výstaviště) nebo později vyhořelý Veletržní pohár, není známo, ale soutěže se zúčastnila i Sparta a v sezóně 1967/68 vypadla Slavia v prvním kole s 1. FC Köln (Kolín nad Rýnem) po výsledcích 0:1 a 2:2, rok nato nejprve vyřadila Wiener Sportklub (0:1 a 5:0) a pak těsně nestačila na Hamburger SV (1:4 a 3:1).

Přejděme však formou tabulkového přehledu k oficiálním evropským soutěžím. Je však třeba zdůraznit, že při prvních sedmi účastech Slavia vypadla vždy v prvním kole – s Carl Zeiss Jena, Akademikem Sofia, Standardem Lutych, FC St. Mirren, s FC Hearts of Midlothian, OFI Kréta i AIK Stockholm (zde předcházel postup z předkola  na úkor Cork City). A pak hned přišel boom v podobě nejúspěšnější sezóny v Poháru UEFA – postup do semifinále v oné mistrovské sezóně 1995/96! Ve sloupci „Soutěž“ je použit tehdejší název soutěže. Názvy měst uvádíme zásadně v češtině, pokud český název existuje a používá se při označení klubu. České zkratky jsou zřejmé – PMEZ, od roku 1991 LM, PVP – než roku 1999 splynul s Pohárem UEFA (l v roce 2009 přejmenován na EL). Tabulka zápasů je vedena chronologicky, při vypadnutí a „přestupu“ do jiné soutěže jsou zápasy odděleny čerchovanou čarou. U vyřazovacích zápasů je uveden vždy souhrnný součet a případný důvod vypadnutí, zápasy ve skupině jsou pak zaznamenány odděleně doma/venku. Dva ročníky se hrála jednokolová 5 členná skupina (2 zápasy doma, 2 venku). což uvádíme textem 1 kol. skup. V Poznámce pak určitou zajímavost..

CHRONOLOGICKÝ PŘEHLED VŠECH ZÁPASŮ SK SLAVIA V EVROPSKÝCH POHÁRECH

PŘEDHLED SOUČASNÉHO POSTAVENÍ VÝŠE UVEDENÝCH SOUPEŘŮ SLAVIE

Abychom odlišili soupeře, s nimiž byla Slavia úspěšná, od těch, které pro nás znamenaly vyřazení, jsou tyto celky podtrženy. Ať už se jednalo i o vyřazení z vyšší soutěže a „sestup“ do EL nebo Poháru UEFA nebo o neúspěch v tabulce skupiny, kdy znamenal vyřazení. Naopak pro nás „postupové“ kluby jsou uvedeny tučně. Dodejme, že s některými kluby se Slavia utkala dvakrát. S Tottenhamem znamenaly oba zápasy vyřazení, stejně jako s Anderlechtem, Bordeaux i Valencií. S Grasshoppers, Krétou  a Sevillou jsme zaznamenali poměr výhra/prohra 1:1, ale vzhledem k jednomu vyřazení jsou také podtrženy. Se Žilinou se Slavia utkala rovněž ve dvou ročnících a všechny zápasy skončily 0:0! V památné sezóně 2007/08 rozhodly o našem postupu penalty (pamatujete na tu radost po úspěchu Standy Vlčka?). Senzací byla i výhra 1:0 v dalším předkole v Amsterdamu díky penaltě, kterou proměnil „Kalivoda, olé“, aby pak při odvetě Slavia postup potvrdila výhrou 2:1. Naopak o rok později, v roce 2008 (to se opět hrála – podle mnohých naprosto nesmyslná – jednokolová skupina, tak Slavia remízou 2:2 v Amsterdamu, kdy v tomto posledním zápase dostala vyrovnávací gól z penalty, ale výhra by nijak po domácí prohře 0:2 s Hamburkem nepomohla… Další bod už byl jen za 0:0 v Žilině). V takovéto jednokolové skupině byl naším osudem dvakrát Hamburk. Při ústí Labe do Severního moře prohrála Slavia i v roce 2005 0:2, kdy ale náhradní brankář Slovinec Šeliga po vyloučení Kozáčika udržel prohru 0:2, která stačila na postup!  Dvojnásobně úspěšná tak byla Slavia pouze se Steauou Bukurešť (dnešním FCSB).

ZÁVĚREM:

Pozorný čtenář jistě postřehl několik zajímavostí:

1. Již v úvodu jsme upozorňovali, že prvních sedm účastí Slavie končilo hned po prvním kole. Zlom však byl více než parádní! V sezóně 1995/96 proplula Slavia až do semifinále a připomínalo se, že krutá zima, která nám pomohla při domácím zápase s AS Řím 2:0 (venku pak rozhodla branka Jiřího Vávry v prodloužení), naopak znamenala vyčerpání při souběžném a úspěšném boji o titul po 49 letech a cesta Slavie skončila „jen“ v semifinále s Bordeaux.
2. Slavia pak byla pravidelným účastníkem evropských pohárových soutěží, a to až do roku 2010. První polovina druhé dekády našeho století však přinesla obrovskou krizi, kdy se třeba v roce 2011 nedohrálo semifinále poháru s Olomoucí pro řádění fanoušků a Slavia pak dokonce bojovala o záchranu! Slavia v sezóně 2013/14 skončila totiž čtrnáctá, o jediný bod před sestupující Olomoucí! Příchodem čínských majitelů se však situace zlepšila, v sezóně 2016/17 se Slavia „do Evropy“ vrací, rok nato už jako mistr ligy, v dalším ročníku pak jako vítěz poháru a letos dokonce po získaném double!
3. Tabulka podle zemí mimo jiné ukazuje i změny na fotbalové mapě v průběhu sledovaného období. Nejmarkantnější to je zřejmě u Německa, kde ke stálicím Bayernu a Borussii přibyl víceméně umělý klub z někdejšího území NDR – RB Lipsko! Pokud byste pod zkratkou RB hledali známou firmu, není tomu tak. Zkratka oficiálně znamená trochu krkolomný název klubu – Rasenballsport (trávníkový míčový sport)! A objevují se další, dříve méně úspěšné kluby – Leverkusen, Frankfurt a Mönchengladbach! V evropských soutěžích naopak chybí kluby, které nás v minulosti vyřadily. Druholigový Hamburk se i letos marně pokoušel o návrat. Do II. Bundesligy spadl letos Stuttgart, když jej v baráži vyřadil naprostý nováček BL – Union (východní) Berlin! A 1. FC Kaiserslautern se letos opět potácel v hloubi třetí BL, kde je jeho soupeřem i Jena. Ale klubů z bývalé NDR je ve vyšších spolkových soutěžích pramálo!
4. Docházelo i ke změnám názvů klubů – například ze Steauy Bukurešť je nyní jen FCSB, z belgického Excelsior Mouscron je nyní Royal Excel Mouscron. V roce 2000, kdy Slavia vyhrála v Doněcku 1:0 nádhernou brankou Ulicha v 89. minutě, se ještě často uvádělo ruské pojmenování tohoto klubu z ruskojazyčné východní Ukrajiny „Šachťor“, dnes se všude uvádí ukrajinský název Šaktar…  Ale to bychom už zabrousili do politiky a to nechceme! Doněck tehdy v Praze vstřelil branku na 0:1 v poslední minutě a v prodloužení si pak s otřesenou Slavií již poradil. Prokoučovaný závěr zápasu… Stejně jako o 9 let později v Edenu v poslední minutě se Šeriffem Tiraspol. Obě branky znamenaly obrovskou daň – ztrátu postupu do základní skupiny LM! 
5.  Určitým problémem bývá někdy přepis slov psaných azbukou / cyrilicí. Přitom i slovanské jazyky až na polštinu mají pro hlásky vlastní znaky (díky diakritice neboli, jak říkával Mistr Jan Hus, nabodeníčkům), a tak působí až tragikomicky, pokud čeština používá anglický přepis jmen psaných azbukou / cyrilicí – jistě si mnozí vzpomenou na sovětského politika Chruščova, který byl přepisován nějak jako Khroutchew… Není ani problémem převzít znaky blízkého jazyka – čeština nemá měkké Ľ a tzv. vokáň Ô, ve slovenské abecedě pak chybí Ř a Ů, ale jistě nikomu nevadí, pokud jede třeba do Ľubochně nebo na hrad Krásna Hôrka nebo naopak Slovák nemá problém přijet do Řevnic nebo do obce Potůčky, aby to správně napsal. Problémy jsou trochu s rumunštinou, jejíž diakritika používá jakési ocásky – ş nebo ţ.  Není problémem přepisovat ş jako š (psávalo se např. Ceaušescu), naopak ţ (čti: C) je třeba zachovat, neboť C se používá jako Č v případě CE nebo CI nebo v ostatních případech jako K… Proto se správně píše náš Baluţa takto Je však kruté ignorovat znaky někdejší srbochorvatštiny, i když došlo k rozdělení obou jazyků. Đđ resp. Ђђ (výslovnost se blíží jemnému nádechu s „Ž“), zatímco výslovnost  Ćć  resp. Ћћ se v Chorvatsku blíží našemu Č, v Srbsku pak spíše Ť! Velmi často se však setkáváme s tím, že Ć se uvádí jako Č (nedávno u přestupu Simiće). A náš srbský soupeř Sartid Smederevo byl chybně vyslovován i v médiích nesprávně jako Smeděrevo! A je zajímavé, že, v poslední době úspěšný bělehradský klub Čukarički  se nepíše ani v oficiálních materiálech UEFA Чукарички, ale latinkou s diakritikou, bez spřežek!

Ale – ať je to, jak je to, přejme si, abychom podobné starosti měli i v následujících sezónách!

Dr. Michal Dobiáš