SLÁVISTICKÉ DUŠIČKY SE NADMÍRU VYDAŘILY!

3.11.2015 Od Odbor přátel 0

Zabrousíme-li trochu do historie Odboru přátel Slavie, nemohou nám uniknout zprávy o činnosti někdejší skupiny vlajkonošů zejména v 60. a 70. letech minulého století, která se nesoustředila jen na fandění při domácích či venkovních zápasech.

Postupně se tvořila rekreační fotbalová XI. OP, jejímiž členy byli výhradně aktivní vlajkonoši, z pravidelného „předobědového“ nedělního sportování vzešel velký turnaj v malé kopané – „ročeniáda“, vlajkonoši pomáhali pořadatelské komisi a kopané žen, pochodovali do Prčice, svolávali pravidelné besedy, na které přicházeli třeba Martin Růžek, Ladislav Ženíšek, František Plánička, aktivní hráči a další významní hosté z umělecké i sportovní sféry, brigádničili při přípravě nezapomenutelných karnevalů či pomáhali při organizaci Memoriálu Vlasty Kopeckého na pořadatelské odbočce. A postupně přibyla i pietní péče o hroby slávistů v období Dušiček.

Jak se měnil svět, ale i věk někdejších účastníků i organizátorů, mohlo se zdát, že většina aktivit skončila v zapomnění. Před několika lety však přišla parta kolem přátel Janáčka, Čapka, Donnera i odbočky Veleň s návrhem na obnovu krásné tradice „Slávistických Dušiček“. Z původního nápadu se stalo pravidlo a postupně řady vzpomínajících rostly. Připojili se také internacionálové, pravidelně se účastní Dušan Herda, přišel i Jan Mareš, nyní zavítal i František Zlámal.

Letošní Slávistické Dušičky byly naplánovány na státní svátek 28. října a jak již napovídá pozvánka níže, byly připraveny důkladně. Ale i největší optimisty překvapila bohatá účast. Skupina vzbuzovala vesměs kladný ohlas mezi ostatními návštěvníky hřbitovů – v čele slávistická vlajka, slávistické symboly snad na každém z účastníků! Třeba při putování k hrobu Františka Pláničky se k nám připojili starší manželé, ale i jinde mělo vše kultivovaný rámec. Velký dík patří př. Pomikalovi za přípravu itineráře i velkých portrétů jednotlivých slavných postav z historie Slavie, které byly vždy při zastávce u příslušného hrobu přiloženy k pomníčku. Zde pak promluvil někdo z osvědčené čtveřice Donner – Dobiáš – Zuska – Pomikal a přiblížil tak kousek z historie nebo z vlastních vzpomínek. Vyvrcholením putování bylo určitě zastavení u krásně renovovaného hrobu J. W. Maddena, který OP převzal do své péče a zajistil jeho důstojnou rekonstrukci!

Na Slávistické Dušičky letos dorazila rekordní třicítka účastníků, kde samozřejmě nechyběli Kolínští a Veleňští, nováčky byli tentokrát Rebelové z Havlíčkova Brodu, zastoupeny byly i odbočky Nečín, Brandýs nad Orlicí a Area 114! Akce trvala přes 4 hodiny, a to se tentokrát Slávistické Dušičky omezily jen na rozsáhlé hřbitovní areály na Vinohradech. Hledají se možnosti, jak uctít i památku Josefa Bicana na Vyšehradě, Františka Veselého na Malvazinkách, Štefana Čambala v Ďáblicích či nově objevených míst posledního spočinutí Ladislava Ženíška a Oty Hemele. Letos v prosinci to navíc bude 20 let, co nás opustil Martin Růžek a mnozí se proto chystají k návštěvě východočeského Červeného Kostelce, kde spí tamní rodák svůj věčný slávistický i umělecký sen!

Při cestě dušičkovými hřbitovy jsme se zastavili i u některých dalších hrobů slavných postav naší historie, ať již to byl třeba Viktor Dyk nebo bratři Mánesové. Havlíčkobrodští se pak stočili k hrobu Karla Havlíčka Borovského. Poté, co př. Donner připomněl i předchozí spolky Slavie, sice ne ještě sportovní, ale hlavně vlastenecké, slovanské, které byly solí v očích někdejšímu absolutismu, napadla nás i myšlenka, že výrok Karla Havlíčka „Moje barva červená a bílá – dědictví mé poctivost a síla“, který mnozí znají z předchozí verze našeho webu, má s dnešní Slavií větší souvislost, než by se někomu zdálo! Znáte vlastně někdo češtější a slovanštější klub, než je naše Slavia?