JIŽ PODESÁTÉ SE SLÁVISTÉ POTKALI U KOLÍNA – PŘI BOWLENÍ!
Vyslovíte-li slovo „desítka“, může se Vám dostat několik odpovědí. Pivař si jistě vzpomene na někdejší normu v označování stupňovitosti piv (některá piva mají tuto slovní připomínku stále v názvu), fotbalový fanoušek připomene kolikrát diskutovanou oprávněnost či nesmyslné nařízení kopu ze značky vzdálené 12 yardů od brankové čáry, což je 10,97 metrů a toto číslo si zřejmě čeština prapůvodně zjednodušila zaokrouhlením dolů, i když se spíše jedná o jedenáctku (jak třeba striktní němčina uvádí svým výrazem „Elfmeterschuß), nespokojený cestující MHD kdesi v Košířích může zanadávat, že devítka, čtyřka či šestnáctka už projely a desítka nejede a nejede. Ale nejblíže cíli našeho líčení bude výklad matematický, že číslo deset je prvním kulatým číslem v nekonečné řadě přirozených čísel, tedy i první příležitostí k oslavě jubilea!
Když se před 9 roky poprvé objevila pozvánka od kolínské odbočky OP na akci Potkali se u Kolína aneb Slávistické koulení v bowlingu, málokdo asi mohl tehdy tušit, jaká tradice se z toho vyvine! Již jsme i na našich stránkách pochvalovali, že se nový výraz nejen vžil, ale z Bowlení v Bowling centru a pizzerii v Kutné Hoře-Sedlci se stala druhá největší akce odboček! Letos tak turnaj oslavil první jubileum a symbol čísla 10 kraloval dlouho i listině přihlášených odboček. Nakonec tomu bylo podobně jako s označením pokutového kopu – z desítky se stala jedenáctka; na symbolické mapě slávistických Čech (ano, k západní části naší vlasti patří všichni zúčastnění a první vlaštovky z Moravy či Slezska budou jistě bouřlivě uvítány!) nacházíme 11 vlaječek zúčastněných celků – vedle pořádajícího Kolína i Areu 114, Brandýs nad Orlicí, Českou Lípu, Českou Třebovou, Havlíčkův Brod, Rokycany, Rožďalovice, Trutnov, Veleň a Žatecko! Podmínkou byla účast nejméně tříčlenných družstev, a tak Rokycanští, Žatečtí, Vikingové z (České) Lípy a Třebováci postavili týmy dva, do počtu 16 doplnil soupisku účastníků rodinný slávistický tým Novákových pod názvem Ko-Pu, který dorazil z blízkých Pučer.
Jistě se zvídavý čtenář zeptá, v čem vlastně tkví kouzlo bowlingových klání i mezi slávisty. Důvodů je několik – hrát se může za každého počasí, v Kutné Hoře navíc najdete vždy příjemné zázemí, složení družstev je dáno pouze nejnižším počtem tří členů družstva, jinak není omezeno věkem ani pohlavím a navíc, co bylo ve dnech kolem této akce dvojnásob aktuální – radost ze hry vám nemohou pokazit žádní kocourkové či patáci a nemusíte se dusit dýmem z dýmovnic. Přitom v rozlehlém zámezí je dost času na všemožné diskuse, které se vždy stočí na Slavii a na život spřátelených odboček. Vyjasnil se zde i termín další populární akce – Veleňské pentle (uskuteční se v sobotu 25. června, tedy týden před 16. Setkáním slávistů), stejně jako se hodně diskutovalo o nabídce sportovních přátel z Obříství a Libiše na účast v tamním tradičním turnaji starých gard, kterou by bylo možno spojit s pietní vzpomínkou na vloni zemřelé Jana Maika a Josefa Verbíře (a to ještě nikdo netušil smutnou zprávu o úmrtí Standy Procházky, který ke všem schůzkám slávistů v Maikolandu patřil stejně jako většina zúčastněných odboček), ale turnaj koliduje hlavně s tradiční Veleňskou pentlí i následným Setkáním slávistů. Ale slíbili jsme si, že na přelom léta a podzimu něco vzpomínkového jistě vymyslíme.
Uzavírala se nová přátelství, Žatečtí připomněli i znovuobnovení odbočky v Lounech, kde jistě vznikne další meziodbočková vazba přátel nejupřímnějších. Diskutovalo se i o nadcházejícím zápasu v Olomouci, jakož i o přístupu televizí k fanouškům vůbec. A to nikdo netušil, co se bude čtyři dny nato dít na pražské Julisce, což při následné e-mailové výměně dojmů i fotografií z letošního Bowlení komentoval snad každý se slovy, že nic takového ještě nezažil. Je prostě jasné, že někteří si dokáží vykopat nejhlubší hrob, jak žel svědčí vyjádření z Letné ve stylu „Zloděj volá – chyťte zloděje!“. Takto ale český fotbal opravdu nepůjde nahoru – ve výkonech i v respektu veřejnosti. Jaký rozdíl oproti atmosféře při Bowlení!
Podrobné výsledky i zhodnocení průběhu turnaje najdete na webu i facebooku kolínské odbočky, my pouze uveďme, že Rokycanští tentokrát vyhráli, co se dalo. Primát patří jejich áčku, druhé místo obsadilo stylově druhé družstvo Rokycan. Nejlepší výsledky měla rokycanská Monika Šlajerová, která o chloupek předčila i kolegu a tradiční hvězdu Bowlení Petra Havrilce, ale jak už je v Kutné Hoře tradicí, hlavní cenu pro vítězný tým, krásný dort, jehož autorem nebyla Ivana Šimková, ale stejně úspěšný Josef Klouda, nechala rozkrájet a pochutnali si na něm i ostatní! Rokycanští tak i nadále díky bowlingu udržují tradici odbočky, která zejména v sedmdesátých letech patřila mezi nejúspěšnější díky vždy krásným plesům, besedám a především veleúspěšnému Memoriálu Vlasty Kopeckého v roce 1973! Snad tento úspěch doplní i vzpomínku na nezapomenutelného Karla Grofa! Rokycany totiž zaznamenaly šesté vítězství z dosavadních deseti ročníků (třikrát si symbolickou palmu vítězství odnášeli přátelé z Brandýsa nad Orlicí a jednou jejich „dvojčata“ ze sousední České Třebové)!
Souboj o třetí místo byl do poslední chvíle dramatický. Nakonec o jeden jediný bod byli před Brandejšťáky úspěšnější Severočeši z odbočky Žatecko. Oslavili tak tím nejlepším způsobem svůj návrat do této společnosti a odvážejí si k řece Ohři i pod Krušné hory nečekaný, ale zasloužený úspěch! Spokojeni odjížděli i Rožďalovičtí. Ti sice skončili poslední, ale maximálně využili možnosti propozic, které uváděly, že startují družstva o minimálním počtu tří členů. Na dráze se vystřídali všichni a jejich stůl se stal cílem dalších přátel, kteří měli radost, že tito upřímní kamarádi zavítali opět i na bowling a popřáli jim hodně zdaru s organizací nadcházejících vždy fantastických Slávistických čarodějnic! Prostě – opět platilo, že kdo nepřijel, o hodně přišel!
Vynikající atmosféra určitě potěšila i hlavního organizátora celého nádherného setkání, MUDr. Janáčka, který měl letos kolem sebe několik věrných pomocníků, a tak snad nakonec Kolínští přehodnotí labutí píseň předvánoční Slávistické kuželky. Byli bychom jistě všichni rádi!
Dobi