ČESKÝ LYŽAŘ 20.STOLETÍ, PRVNÍ NÁŠ ZLATÝ ZIMNÍ OLYMPIONIK, SLÁVISTA JIŘÍ RAŠKA Z FRENŠTÁTU POD RADHOŠTĚM TRIUMFOVAL PRÁVĚ PŘED 50 ROKY!

V neděli 11.února uplynulo přesně 50 let od zážitku, kdy frenštátský rodák Jura Raška (*4.2.1941- +20.1.2012) získal pro naši vlast první zimní zlatou olympijskou medaili! Tento skromný sportovec pocházel z města, kde se prý „děti rodí již s lyžemi na nohou“! Když mu bylo 9 let, zemřel mu na leukémii jeho tatínek a maminka se musela pořádně ohánět, aby uživila čtyři dětské hladové krky. Jura se řádně vyučil a při tom všem si nacházel dost času, aby se přitom i věnoval řadě sportů, nejvíce ale doslova srostl se skokanskými lyžemi.

Při odchodu na vojnu hrozilo, že skončí kdesi v šumavské zapadlé vísce, ale trenér Remsa si jej vybral a nakonec byl odvelen do Dukly Liberec, kde i díky vynikajícímu trenérovi skupiny „Remsa-boys“ získával řadu úspěchů, patří mu i stříbro z nezapomenutelného MS´1970 ve Vysokých Tatrách, úspěšný byl i jako trenér, ale vrcholem kariéry byly ZOH 1968 ve francouzském Grenoblu! Spisovatel Ota Pavel, který svými krásnými povídkami nádherně dokázal přiblížit sport a sportovce i nefandícímu čtenáři, jeho osudy popsal v povídce Pohádka o Raškovi a z té doby pochází i věta, že jeho ladné skoky připomínaly let albatrosa! Tehdy se ještě významně bodovala čistota stylu a tu měl Raška vynikající, čímž nahrazoval i nějaký ten chybějící centimetřík. A pamětníkům nikdo nevymluví, že měl nárok být zlatý týden nato i na velkém můstku, kde jej rozhodčí výrazně a nespravedlivě podhodnotili a bylo z toho pro obětavého Valacha „jen“ olympijské stříbro za Rusem Bělousovem!

Osobní vzpomínku mám spolu s dalšími slávisty, mezi nimiž byl mj. i tehdejší předseda příbramské odbočky OP Jaroslav Svoboda, kdy naše malá delegace při Memoriálu Vlasty Kopeckého, který se tehdy poprvé a naposledy konal v roce 1990 na Moravě, ve Frenštátě, s trochu malou dušičkou zazvonila u jeho domku, že jako slávisté jej, slávistu a člena OP jdeme krátce pozdravit! „No, tož ale pojďte dále!“ Z původně krátkého zastavení pak byla nádherná neformální beseda s přehlídkou trofejí a unikátními historkami z bohatého sportovního života!

Dobi

/článek nebyl  redakčně upraven/