Jako Jihlavák jsem zavolal Jihlavákovi a vydalo to na dva články pro Červenobílé listy. Další už bohužel nepřibydou. Venku řádil covid, opatrnost velela, nescházet se osobně. Slyšel jsem tedy jen hlas legendárního fotbalisty a kouče. Co se mi tehdy honilo hlavou, když jsem zavěsil? Zůstal ve mně údiv, s jak úzkým kádrem a skromným realizačním týmem dokázal šestadevadesátém dokráčet k titulu a ještě do semifinále poháru UEFA. A taky trochu smutek. František Cipro dovedl Slavii na samý vrchol a stal se legendou sešívaných. Poslední krok ale neudělal. Nepřijal nabídku trénovat reprezentaci. Reprezentaci generace Šmicera, Kollera, Nedvěda. Dal už své slovo v Innsbrucku . A svoje slovo legendy drží.
