HAJRÁ, VASAS! ANEB I TO JE KOUSEK SLÁVISTICKÉ HISTORIE!

Přiznám se, že tu a tam zalistuji na internetu a sleduji, jak si v národních soutěžích jednotlivých zemí vedou jednotlivé kluby. Nechci tuto úvahu dále rozvádět, protože se určitě shodneme v tom, že se absolutně neshodněme v tom, který klub uznáváme my a který všichni ostatní! A tak se držme raději historických faktů.

Už tady mnohokrát padlo, že Slavia byla a je vzorem a patronem nejen řady českých a moravských klubů, a zejména různých Slavií, ale platí to i u jihoslovanských klubů Hajduk Split a Vojvodina Novi Sad (oba se mimochodem letos zápolí podobně jako naše Slavia v předkolech EL), ale tu a tam se objevily i náznaky či hlubší spolupráce s dalšími kluby, ať už to bylo z různých důvodů třeba Atlético Madrid, Celtic Glasgow či Oxford. Ale pokud bychom vyslovili název klubu Vasas Budapest, mnozí se právem zeptají – kdo to je? Co to je?

Za odpovědí musíme jít více než 45 let zpátky. V současných dnech si připomínáme opět výročí 21.srpna, kterýžto den nadlouho změnil poměry v naší zemi. Připomeňme, že tzv. vstupci (to je slovo vymyšlené tehdejším vynikajícím novinářem a moderátorem Vladimírem Škutinou, kterého tzv. normalizátoři pak doslova uštvali a který vždy vystupoval mj. jako ochránce a propagátor naší stále krásné češtiny a vymyslel i slovo „vstupci“. Tehdy se nesmělo mluvit o okupaci, ale o bratrské pomoci „spřátelených“ států, které vstupem svých vojsk zamezily prý jakési kontrarevoluci. A tak mluvil jen o „vstupcích“! A připomeňme si, že tito vstupci „tábořili“ po pět týdnů i v rozsáhlém areálu Edenu.

Snažíme se i na našich stránkách co nejméně se dotýkat politiky, ale některé okolnosti je nutné pro pochopení souvislostí si připomenout. Jak jsme si uvedli v líčení zápasu našich děvčat s Bayernem Mnichov, ve Strakonicích, že i někdejší Memoriály Vlasty Kopeckého byly pořádány za mezinárodní účasti. Navázané přátelské styky se (západo) berlínskou Herthou nám nejen „vstupci“ nepovolili, a tak se hledal další přijatelný účastník těchto krásných vzpomínek na Vlastu Kopeckého.

Psal se rok 1970 a šroub normalizace se utahoval a utahoval a pociťovala to i Slavia. Vy nemáte žádnou družbu? Pak nemáte v socialistickém sportu co dělat! Často padla i otázka – Budou se opakovat 50.léta a snaha o zničení Slavie? Koho nám tehdejší ČSTV „přidělí“? Možná ale pomohla náhoda. Slavii v roce 1970 vyřadil ze Středoevropského poháru maďarský Vasas Budapešť. Slovo dalo slovo, přibylo k tomu i nejedno slovo legendárního Lexy Bokšaye, který maďarštinu ovládal stejně perfektně jako češtinu, ruštinu, ukrajinštinu i rusínštinu a maďarští přátelé, kteří měli podobné problémy, řekli Proč ne? Vasas zdaleka neměl jen fotbal , ale celou škálu oddílů a odborů (byl dodnes 6x fotbalovým mistrem Maďarska)! Soudruzi z ČSTV mohli být spokojeni, ale sportovci i z menších oddílů obou klubů mohli být spokojeni mnohem více , otevřely se jim přece jen nové možnosti!

Vasas (vas je maďarsky železo, „s“ změkčuje a čte se jako „š“, vasas je pak železář, jistě si pak pamatujete i na spolehlivého hokejistu Slavie se jménem Vas?) byl spíše dělnický klub, který byl založen, stejně jako Hajduk Split v roce 1911 a v popularitě trochu pokulhával za Ferencvárosem, ale i vojenským Honvédem či po roce 1945 policejní Dózsou Újpest. Měl však své fanoušky hlavně ze severovýchodní části Budapešti, na svém Illovszkého stadióně. Jako mnoho Čechů jsem i v době omezených možností k cestování jezdíval rád na Balaton či do Budapešti se trochu nadechnout té svobodnější atmosféry. A jednou slovo dala slovo a náš průvodce Gábor se ukázal jako velký fanda Vasasu a uvědomil si vztahy Vasasu se Slavií… A při našem závěrečném pobytu v Budapešti mě vzal na ligový zápas Vasasu, který „železáři“ vyhráli nakonec 2:1! Možná i díky tomu, že i já jsem povzbuzoval oním„HAJRÁ, VASAS!“ (Vasasi, vzhůru, do toho…)

Nebylo možná moc důvodů pokračovat v tak trochu naoktrojované družbě po roce 1989, ale třeba já patřím k těm, kteří mají Vasas stále tak trochu v srdci, protože jeho osud mi připomínal po všech stránkách naši Slavii! A snad nejhorší byly roky 2012-2015, kdy se Vasas propadl do nižších soutěží. Ale i on se jako Fénix obrodil a po startu maďarské ligy v roce 2016 byl dokonce v půli srpna se dvoubodovým náskokem v čele ligy!

Možná, že jsme vůči některým národům až příliš strozí. U Maďarů k tomu možná přispěly i výroky sapéra Vodičky ze Švejka, ale každý soudný člověk si uvědomí tu obrovskou podobnost maďarské i české historie, kterou jistě prohlubují i názory na některé současné problémy! Ale to už žel tolik s fotbalem nesouvisí. Snad málokde platí známé úsloví „Z nouze ctnost“, protože o vzájemných vztazích s Budapešťany by přidali řadu hezkých zážitků třeba házenkáři, tehdejší fotbalisté, pozemkáři nebo internacionálové!

Snad tedy těchto pár řádků vzbudilo některé zájemci i o maďarský fotbal a – třeba nás evropský los někdy pošle do krásné, ale žel námi trochu pozapomínané Budapešti! A tam třeba uslyšíme i to magické HAJRÁ, VASAS!

Dobi

— článek nebyl redakčně upravován —