I malé město může být slávistickým velkoměstem

Oporou Odboru přátel jsou odbočky na malých městech. Okénko do života slávistů v Brandýse nad Orlicí a v Rožďalovicích. V okénku odboček jsme si na příkladě Žilovských a Nečínských ukázali, že úspěšné odbočky mohou vzniknout a příkladně fungovat i na vesnici.

Projdeme-li si mapu odboček, zjistíme, že v řadě směrů měly vždy v historiia mají i dnes  prim zejména odbočky v městech do 5 tisíc obyvatel – z časů minulých uveďme zejména „dvojčata“ Nové Město pod Smrkem a Žirovnici, dále pak třeba Doksy, Meziboří u Litvínova či Uhlířské Janovice. Nezapomenutelně se do historie OP zapsala Bělá pod Bezdězem prvním Setkáním odboček v roce 1991, velmi aktivní je třeba  i Cvikov, do slávistické rodiny se vrátily Libochovice a přibyla Libáň. A  Lázně Bělohrad byly organizátorem Setkání dokonce dvakrát! Každý, kdo se o dění na odbočkách zajímá více, jistě postřehl, že mezi nejpilnější odbočky právem patří odbočky z Brandýsa nad Orlicí a z Rožďalovic. Sídlem obou jsou městečka s méně než dvěma tisícovkami obyvatel, ale obě jsou chloubou svých měst i Slavie. Výčty jejich akcí pro město i pro okolí nechybějí v žádné zprávě města o činnosti. Mimo jiné jsou i jedinými odbočkami, které mají tzv. právní subjektivitu – jsou tedy plně legislativně postaveny na roveň všem organizacím ve městě, v okrese či v kraji! Jistě Vás bude zajímat, čím se obě odbočky liší a co je spojuje. Vyzpovídali jsme proto předsedu odbočky v Brandýse Josefa Vondrku(JV) a tajemníka Rožďalovických Marka Veselého (MV).
Povězte nám něco o vzniku Vaší odbočky!
JV: Slávisté žili v Brandýse snad od nepaměti, ale v roce 1981 jsme se rozhodli k vytvoření odbočky a od pátku 6.června 1981 jsme členy slávistické rodiny i oficiálně! Malou pozoruhodností je i to, že čtyři poslední starostové jsou věrnými a aktivními členy odbočky, výjimkou není ani současný starosta Petr Tomášek, jinak sekretář odbočky!
MV: Naše odbočka je téměř o 20 let mladší – oficiálně byla ustavena v rámci Mikulášské zábavy v roce 2000 (tradici výročky a Mikulášské zábavy dodržujeme stále!), ale snad jste poznali, že se snažíme vše dohnat.
Co byste uvedli k celostátnímu významu odbočky?
JV: Nejvíce bylo naše Setkání odboček v roce 1991. Nemělo rozsah současných Setkání, ale sjelo se 9 zástupců odboček. Hlavním tématem bylo, jak zachovat tradiční činnosti OP po sloučení OP s fotbalovým oddílem. A jak ukazuje současnost, toto setkání tomu významně pomohlo. Možná i tím, že se přátelé z Bělé pod Bezdězem o 10 let později naším nápadem inspirovali a i díky nim se už 9 let píše bohatá historie Setkání odboček!
MV: Naším dosud největším počinem bylo úspěšné Setkání v roce 2004!
A co do budoucna? Nechtějí třeba Rožďalovičtí následovat příkladu Lázní Bělohrad, kde se v roce 2008 uskutečnilo Setkání již podruhé?
MV: Pokud to nevíte, tak rok 2010 jsme si již zablokovali před několika léty a zařadíme 10.Setkání k oslavám desetiletí naší odbočky!
JV: Snad nám přátelé z blízké České Třebové prominou, ale uvedu, že jejich Setkání v roce 2003 se odehrálo za výrazné pomoci naší odbočky. Několikrát jsme o pořádání Setkání uvažovali, ale v našem městečku chybí tak potřebné zázemí – s místním Spartakem máme výborné vztahy, hřiště by nebylo problémem, ale chybí sál pro společenský večer a i s ubytovacími kapacitami to není valné. Ale nevzdáváme se a máme několik myšlenek, jak věc vyřešit!
Vaše odbočky jsou unikátní tím, že Vaše činnost se bohatě obrací  k místní veřejnost! Čím se můžete nejvíce pochlubit?
MV: Možná, že už celostátně jsou proslulé Slávistické čarodějnice s řadou odpoledních sportovních a herních atrakcí pro děti, mezi něž patří i tradiční střelba dětí na branku, do níž se postaví některý z hostů – byli zde už například Luděk Klusáček, Milan Ivana, Michal Vorel či Matej Krajčík! Na akci se sjíždějí děti i dospělí z celého okolí, protože vše vrcholí zapálením Morany a bohatým večerním programem. A nesmíme zapomenout ani na březnový Maškarní bál, na který se odpoledne těší děti, večer pak dospělí.
JV: Chloubou celého města bývaly letní slavnosti na pódiu v zahradě zámečku. Změnil se však majitel a opět jsme před neřešitelným problémem – nedostatek prostorů pro podobné akce v Brandýse. A tak se chlubíme především dorosteneckým turnajem – Memoriálem Staška Bartoše (on byl vedle Doc.Dr.Holubáře jedním z těch, kteří navždy vtiskli ráz naší odbočce), kterého se účastní zpravidla 4-6 mužstev většinou z okolí. Máme zde výborné vztahy nejen s místním Spartakem a školou, ale i korektní vztahy s místním Spartaklubem.
Významnou událostí pro veřejnost je také každoroční zářijová cyklistická akce Okolo Brandýsa ve znaku Slavie (letošního 9.ročníku se zúčastnilo 55 cyklistů)!
Ve svém regionu nejste sami, jak vypadá spolupráce se sousedy? Chloubou východních Čech byla po dlouhá léta spolupráce Brandýsa a České Třebové.
JV: Ano, vyvrcholením naší spolupráce býval tradiční sportovní pětiboj. Navzájem jsme se i zúčastňovali společenských akcí i výroček, již jsem zmiňoval náš nezištný podíl při úspěchu Setkání v roce 2003 v České Třebové. Třebováci se ale v současnosti trochu zadýchali, a tak  jednou z našich priorit je pomoc Třebovským, aby se nadechli k dalším úspěchům!
MV: Získali jsme informace, že se rozjíždí odbočka v blízké Libáni (vzdálené 9 km, i když se jedná již o okres Jičín –pozn. Dobi) a věřím, že vymyslíme i něco společně!
Fenoménem dnešní doby je však internetová prezentace – jak jste na tom?
JV: Pokud jsme nebyli první, tak jsme určitě byli mezi prvními, kteří vlastní web měli. Dík patří Míšovi Janáčkovi! (uveďme, že po dokončení náročných studií medicíny zakotvil v Kolíně a je i jedním z tahounů této odbočky; i díky tomu byl s převahou zvolen do KK celého OP; přitom paradoxně jeho táta je předsedou Spartaklubu v Brandýse! Brandýskému webu však zůstal věrný. Můžete se přesvědčit na adrese  www.slaviabrandys.cz !)
MV: Ani my nestojíme stranou – nalistujte si  adresu www.slaviafansrozdalovice.wgz.cz!
A co kronika? To je i dnes historický archivní dokument!
JV: Víme, vedeme, doplňujeme! Už dnes píšeme 3 svazek
MV: I u nás je tomu tak. A dík nás všech patří př.Duškovi, který záznamy do rozsáhlých svazků naší kroniky vede více než pečlivě!
Oba: Myslíme si, že kroniky jsou kusem historie. Nejen Slavie a slávistů! Jsou pečlivě prohlíženy při každé vzácné návštěvě a navždy dokumentují náš život, život slávistů!
Obě odbočky mají prý i své hymny. Je tomu skutečně tak?
JV: Brandýská hymna se zrodila v roce 2004 a měla premiéru při tradičním posvícení tehdy v Oucmanicích. Autory jsou naši členové Petr Tomášek a Míla Dostál a již ze slov poznáme náš vztah k městu i Slavii „My jsme ti slávisti, slávisti od Orlice…. Městečko maličký…“
MV: My jsme na tom podobně. Ale slova jsou někdy trochu poplatná našemu nadhledu – uveďme jen: „Když Slavia vyhraje, se sparťany nuda je…“!
Asi ani nemá cenu se ptát, jak a nakolik sportujete sami. Obě odbočky jsou i mezi vítězi turnaje v rámci Setkání. A jinak nic?
MV: Přemýšlím, čím začít. Na Setkání pravidelně posíláme 2-3 mužstva, vše se vůbec soustřeďuje hlavně kolem fotbalu. Spolu s mužstvem XI-FO-OP se už po několik let zúčastňujeme červnového turnaje gard na Istrii – děkujeme tím Zdeňkovi Ročňovi za nabídku účasti, díky čemuž jsme se zde chytli. Jeden z ročníků jsme ve své kategorii dokonce vyhráli! To je nádherná akce! Přátelství, moře, pohoda, jak je v Chorvatsku zvykem. A tak vždy naplníme autobus a těšíme se na zájezd vlastně celý rok! Startujeme i na turnaji v Černém Dole v Krkonoších, tradiční jsou i „sousedské výměny“ s mužstvem Křince v rámci našich poutí a  posvícení. A nesmím zapomenout ani na loňskou „družbu“ s Holanďany z Kesselu, kterým jsme letos začátkem srpna oplatili loňskou návštěvu, která zapadla do oslav titulu po 12 letech. A malým vrcholem je i pouťové derby 3.sobotu v červenci!
JV: Trošinku závidím Rožďalovickým jejich mládí. Naše odbočka je nejen o téměř 20 let starší, ale asi tomu tak bude i ve věkovém průměru. Stárneme, i když nám elán nechybí! A tak v našem programu najdete nejen účast našich týmů v bowlingové lize Orlickoústecka, ale i třeba turnaj v mariáši, pronajatou tělocvičnu v zimě na  nohejbal  či fotbálek, tenisová klání a účast na slávistických bowlingových akcích hlavně díky Kolíňákům! Poslední dva roky jsme již nedali dohromady mužstvo na Setkání, aby navázalo na dvě zlata a dvě stříbra z minula! Ale nikdy nechyběli aspoň diváci v brandýském dresu! Krásnou tradicí je však každoroční cyklodovolená 8-10 slávistických Brandejšťáků – týdenní putování na kolech! Letos jsme si to užili v Maďarsku, loni v okolí Vranova nad Dyjí. A snad potěším i autora rozhovoru, mj. člena naší odbočky Dobiho, když mu potvrdím, jak se nám líbilo v „jeho“ severních Čechách, na Litoměřicku, kde se aspoň symbolicky jeden den sám zúčastnil a byl nám pro Mšené-Lázně a okolí významným rádcem!
A co další akce, máte se kde scházet?
JV: Pro nás se postupem času stal „stredobodom“ brandýský hotel Jiřička, kde nám byl nápomocen Honza Fogl, který již žel sleduje naše akce odkudsi z nebíčka. I díky němu se uskutečnilo i „nulté“ Setkání v roce 1991. Z Jiřičky se stal doslova náš slávistický domov. Jobovkou však pro nás byla v roce 2008 zpráva, že se majitel hotelu mění a že je vůbec otázkou, zda se zachovají všechny naše oblíbené sály.. Ale i horory mívají někdy šťastný konec a už letošní březnová výročka se za přítomnosti mistrovského poháru, Ondry Zlámala a Ládi Volešáka zdárně uskutečnila v obnovených prostorách a od té doby je Jiřička opět naším domovem!

MV: I my jsme se potýkali s podobným problémem. Pak se ale objevila možnost získat zanedbaný baráček kousek od náměstí. Tam hrozilo, že se sem nastěhují ti méně přizpůsobiví nebo „národní hosté“. Při našem zájmu nám proto šla radnice na ruku, protože věděli, že v odbočce máme řadu všeumělů – zručných řemeslníků a snad jsme je nezklamali.
Rožďalovickou, stále krásnější klubovničku můžeme všichni přátelům jen a jen závidět – jsou ve svém!!! Ale s tím souvisí dotaz – nejste jen tzv. „pivními fandy“, kteří jsou – jak se říká, chytřejší než rádio? Jak vlastně Vaše fandovství snášejí Vaše drahé polovičky?
MV: I ony přijaly klubovničku za svou a při každé akci – a není jich tam málo – se postarají o vlídné prostředí v dobré partě, pomohou s úklidem a i nějaká ta dobrůtka přibude. Ale to by nestačilo. Do Chorvatska vyráží celá naše slávistická velká rodina – je vždy dost času nejen na fandění a program kolem Adria Cupu, ale k moři je to jen a jen pár kroků! Jen se nesmí zakabonit svatý Petr, jako se stalo letos. Již zmíněný Maškarní bál, ale i Mikulášská zábava (i tam patří velká část dne dětem) jsou možností, jak si po náročné práci oddychnout a pobavit se! Na Setkáních objednáváme vždy nejvíce noclehů ze všech a účast i „nehrajících kapitánek“ je jednou z odměn za jejich trpělivost. A podobně se bohatě účastní na některém z „evropských“ zájezdů do atraktivních míst. Rádi vzpomínáme třeba na Hamburg, kde se na všechny nedostalo, i letošní zajímavý los skupiny Evropské ligy znamená práci pro našeho zájezdového tajemníka. Na vybrané zájezdy vypravujeme vždy svůj autobus! A abych nezapomněl, když se daří, tak nezapomínáme ani na tradiční zájezdy za dobrým vínečkem – letos míříme 9.října do sklípku v Bořeticích
JV: Ani my se sklípkům nevyhýbáme, když se objeví zájem a příležitost. Hromadné zájezdy můžeme Rožďalovickým asi jen závidět, i když ani Brandejšťáci „v Evropě“ nechybějí! Nejvíce zážitků má jistě př.ing.Vítek! Ale na domácím zápase jsme nechyběli nikdy! A akce pro naše nejbližší? Jmenoval bych dvě. Především je to tradiční posvícení. U nás ve východních Čechách je to stále svátek z největších a stranou nezůstává ani odbočka Brandýs. Většinou jsme vyhledávali některou z okolních vesnic (Hemže, Oucmanice), kde jsme se v plné pohodě sešli, pozpívali a zatancovali si a na poslední cestu jsme vyprovodili tradiční husičku či kachničku. Zájmům se meze nekladou, a tak se třeba vloni odehrál i improvizovaný turnaj v žolíkách, kde – jak jinak – vítězily ženy! A vlastně na posvícení jsme poprvé vyslechli i naši hymnu! A zmínit musím i tradiční silvestrovskou vycházku. Brandýs je pro každého z nás kouzelné městečko s ještě krásnějším okolím, Ale tato vycházka je spíše takovou malou kopií tříkrálových či svatoštěpánských koledníčků. Jádro začne obcházet domky přátel, pozdraví, popovídají si, přiťuknou si a někdy už je tma tak brzy, že to ani k Ámosovi nestihneme! (uveďme, že na okraji Brandýsa je totiž památník Jana Ámose Komenského, který se právě v Brandýse loučil navždy před exilem s vlastí).
Bylo by toho ještě hodně k vyprávění a líčení. Ale snad jsme Vám připravili pár informací, co se na těchto odbočkách děje a čím se můžete inspirovat! Co Vy na to?
Dobi