JEŠTĚ JEDNA SLÁVISTICKÁ KYTIČKA K 20. VÝROČÍ ÚMRTÍ MARTINA RŮŽKA
Našli bychom v českých dějinách jen málo takových osobností, které se do uměleckého, ale i vlasteneckého života našeho národa navždy zapsaly tak, jak se to podařilo Martinu Růžkovi. A přidáme-li k tomu i jeho širokou slávistickou duši a červenobílé srdce, musí být každému jasné, že žádný článek, žádný medailon nemůže postihnout vše, co tento nádherný člověk pro zemi českou i milovanou Slavii dokázal učinit. Mnohé napověděl i jeden díl z „Příběhů slavných“, který pod názvem „Sešívaný“ připravila a vysílala v červnu 2013 ČT. Snad se ještě najde v archivu na internetu, jeho zhlédnutí stojí určitě za to. (Odkaz ZDE *poznámka redakce)
Osmnáct let stál v čele Odboru přátel a získal si srdce mladých i starších členů OP. Tehdejší výroční schůze ve Slovanském domě, to nebyla jen formalita, ale manifestace lásky ke Slavii, kdy jeho projevy končívaly bouřlivým potleskem, při němž povstal celý sál. Stejně tomu bývalo i na populárních Slávistických karnevalech, jejichž vrcholem býval pravidelný půlnoční přípitek červeným a bílým vínem (na připojeném snímku si připíjí na budoucnost Slavie s dalším velkým slávistou, Karlem Effou). Na karnevalu vždy obětavě obcházel zejména stoly s členy našich odboček, pro které bývalo vždy velkým zážitkem, že se mohli s milovaným předsedou vyfotografovat! Na vybraných snímcích jej vidíme mezi slávisty z Meziboří u Litvínova, kde jistě poznáte bohatýra našeho odbočkového hnutí, př. Miroslava Dlouhého, dnes z Bělé pod Bezdězem. Druhý snímek přináší stejně spokojené slávisty z Lovčic! Martin Růžek totiž nikdy nerozlišoval mezi pánem a kmánem. Ocenily to i obě první generace slávistických vlajkonošů, někdejších předchůdců dnešní Tribuny sever.
Slávistickou baštou bývala tehdy restaurace na pražském Žofíně, kde se konaly pravidelné čtvrteční schůze výboru OP, kam často Martin Růžek odbíhal z blízkého Národního divadla od zkoušky nebo přímo z přípravy představení! Vedoucím restaurace býval další velký slávista, Václav Syrovátka, který svou lásku ke Slavii dokumentoval i členstvím ve všech tehdejších 18 slávistických oddílech a odborech! A na Žofíně se odehrávaly i schůzky slávistických mládežníků. A i tam př. Růžek vždy přicházíval pozdravit a povzbudit nejmladší generace slávistů svým optimismem! Kolikrát jen zazněla slova „Neumřelať, jen spí!“ z úst Martinem Růžkem nádherně ztvárněné postavy profesora Stanislava Vydry v historickém seriálu ČST F. L. Věk. Zvláště v letech 1969 a 1973, kdy Slavia zoufale bojovala o záchranu v lize. To už ulicemi harašily sovětské tanky a projížděly „železné, hranaté maringotky“, a tak se český národ obracel k historii a na špičce zájmu byly příběhy českého vlastence F. L. Věka!
Hrob Martina Růžka je na hřbitůvku nad jeho milovaným Červeným Kostelcem. V roce 2012 se podařilo jeho hrob objevit a malá delegace OP spolu s místostarostou města uctila památku tohoto velkého rodáka. A letos přišla krásná zpráva od jednoho z příslušníků druhé generace vlajkonošů, př. Jiřího Lukeše, jehož manželka z Červeného Kostelce přímo pochází: „Byli jsme tam a položili slávistickou kytičku!“ I to je důkazem toho, čím byl Martin Růžek i pro nás všechny, kteří jsme měli to štěstí, že jsme jej mohli potkávat!
„Neumřel ať, jen spí“ – věřili jsme vždy všichni spolu s ním a věříme, že se karta obrací a snad můžeme vzkázat do nebe – „Martine Růžku, děkujeme za vše, Tvoje dílo je nesmrtelné!“ Jistě by nám všem popřál krásný slávistický rok 2016, proto i za něj musíme slávistický prapor hrdě nést dále!
Dobi