JEŠTĚ K JUBILEU JOSEFA KADRABY

Není to tak dávno, kdy jsme i na našich stránkách blahopřáli k významnému životnímu jubileu Josefa Kadraby, který se 29.9. dožil osmdesátky. Současný Vídeňák Josef Kadraba je v pravidelném kontaktu s několika členy OP, za naše blahopřání poděkoval a poslal nám i několik vzpomínek a obrázků. O jeho fotografie, ale i dojmy a názory se tak podělíme i s Vámi, milí čtenáři našeho webu.

V souvislosti s nedávným jubileem Josefa Bicana se sluší připomenout, že Josef Kadraba je přesně o 20 let a 4 dny mladší než legendární Pepi a jistě je pozoruhodná i přiložená fotografie obou vynikajících fotbalistů z oslav 80. narozenin našeho Pepiho, tedy v době, kdy už Josef Kadraba opět mohl navštívit svoji starou vlast!

Mezi zaslanými fotografiemi je i ta z narozeninové oslavy, která se pravidelně koná mezi přáteli v Turecku: „Oslava v Turecku byla veliká! Víte, oni si mě upřímně váží, mohu říci, že mě tam mají rádi!“.

Pár řádky se vrací k citovanému roku obrody – 1965: „Mě moc mrzí, jak ta naše Slávie hraje, ale asi na to nemá hráče? Já také vzpomínám, jak mě Vlasta Kopecký v Rakovníku po zápase „staré Slavie“ přemlouval, v hospodě Slavia, jestli bych nemohl přestoupit a pomoci Slavii pomoci postoupit do I.ligy. Ale já jsem vlastně Slavii již pomohl, aby nesestoupila. V brožuře jsem se dočetl, jak v roce 1956 Tadeáš Kraus svou brankou zachránil Spartě se Žilinou remízu a tím i Slavii v lize. Ale v tom zápase jsem dal jeden gól za Spartu i já (Tadek dal 2, zápas skončil 3:3), přestože za námi běhal slavný brankář Dodo Raiman až na velké vápno, abychom jim zápas pustili! A naše tradiční relaxace po zápase v Karlových lázních pak byla ve znamení upřímných díků slávistů!

Víte, já si obrovsky vážím, že jsem mohl hrát za obě slavná „S“ a rád vzpomínám na své rakovnické začátky, kdy jsem se mohl setkávat už tam na hřišti se slavnými osobnostmi obou klubů! Zejména pak si zahrát pod taktovkou Oldy Nejedlého!

Moc Vás zdravím a přeji Slavii, aby nesestoupila!“

K tomu jen dodejme: I tato slova potvrzují, že Josef Kadraba je (nejen fotbalový) džentlmen. Rozhodně nebyl jediným obojživelníkem a svými názory i činy dokázal, že mezi nás patří!!! A těm, kteří třeba kritizovali, že byl pozván i k oslavám Sparty, dodejme třeba výzvu k zamyšlení nad výše uvedenými řádky. Mezi Spartou a Slavií byla vždy určitá rivalita. To není nic nenormálního. Ale třeba právě léta obnovy historických jmen obou klubů, byť iniciovaná vznikem OP Slavie, byla renesancí obou klubů, i když na Letné to měli jednodušší – jen umazáním jednoho písmena se ze Spartaku Sokolovo se stala Sparta, z Dynama bylo třeba vytvořit opět Slavii! A právě tyto roky a národní hvězdy v čele obou fanouškovských sdružení – zejména Pavel Hanuš a Martin Růžek, resp. Martin Frič či Václav Voska se zdáli být naplněním hesla tehdy obdivovaného magazínu „Sparta je, když je Slavia“ nebo sloganu „Na hřišti soupeři, mimo ně přátelé!“

To, že se pak objevili různí Řepkové, Sivokové či Váchové nebo Matuštíci, Pavlíni Jirků či Kovaříci, je již o něčem jiném, což si před 50 roky ani z jednoho tábora určitě nikdo nepředstavoval a nepřál!!!

Dobi

[nggallery id=184]