KLUŽ, SÍDLO SOUPEŘE SLAVIE V PLAY-OFF LM, SE KRÁTCE PŘEDSTAVUJE

14.8.2019 Od Odbor přátel 1

Kvapík předkol evropských pohárových soutěží přináší občas velké problémy, zvláště při výjezdech, kdy po rozhodujícím zápase předchozího kola následuje hned za týden kolo další. A zvláště tehdy, pokud postoupí celek, od kterého se to čekalo mnohem méně. Takový případ se letos přihodil i naší Slavii, když favorizovaný Celtic , se kterým Slavii spojuje mj. i osoba J.W.Maddena a mnozí mají dosud v paměti pietní setkání se sympatickými fanoušky Celticu u jeho hrobu přede dvěma roky začátkem dubna, před derby se Spartou, vypadl s poměrně neznámým rumunským klubem CFR Cluj (Căile Ferate Române – Rumunské dráhy), který však je letošním mistrem Rumunska, kde předčil i známější bukurešťské kluby… Představme si proto krátce sídlo našeho soupeře v boji o vysněnou základní skupinu LM. Zmíněný kvapík zápasů zřejmě neumožní tradiční pobytové i poznávací zájezdy, ale i při zájezdech „na otočku“ lze toho hodně vidět a poznat.

Kluž se v rumunštině od roku 1974 nazývá Cluj-Napoca, do té doby pouze Cluj (C se v této poloze čte v rumunštině jako K a J jako naše Ž…) je jedním z příkladů evropské historie 20.století. Díky nejsilnějším etnikům je známá i pod maďarským názvem Kolozsvár (kološvárské zelí –Varză á la Cluj je významnou pochoutkou s původem v Kluži, lahůdkou je i místní slanina), německý název města je Klausenburg a uvádí se i latinské pojmenování Claudiopolis. Je druhým největším městem Rumunska a je centrem oblasti nazývané Sedmihradsko nebo také Transylvánie (do ní je mj. situován i osud hrůzostrašného hraběte Draculy…). Sedmihradsko bylo po většinu let součástí Uher a jistě stojí za zmínku, že odsud pochází zřejmě nejslavnější maďarský král Matyáš Korvín! Oblast byla osídlena již za starých Římanů, ve 13.století přicházejí němečtí kolonisté (zejména ze Saska) a u říčky Someşul Mic budují město Klausenburg. Postupně přicházejí Maďaři a částečně i Rumuni, město se stává součástí Uher, později celé habsbuské říše. Lze říci, že Sedmihradsko a zejména Kluž jsou takovým malým modelem národnostních pohybů 20.století. Při sčítání lidu v roce 1910 se uvádí podle mateřského jazyka 83,4% Maďarů, 12,4%Rumunů a 2,8% Němců. Kolem 14 tisíc obyvatel se v roce 1920 hlásilo k židovskému náboženství, pro něž byl vpád nacistů v roce 1941 a následný holocaust doslova katastrofou.

Kluž a celé Sedmihradsko byly v roce 1920 Triannskou mírovou dohodou připojeny k Rumunsku, druhá Vídeňská arbitráž v roce 1940 přinesla navrácení oblasti Maďarsku, ale od roku 1947 je opět rumunská. Je však uznávána jako centrum maďarské menšiny. V Kluži je vedle rumunských divadel i Maďarské divadlo a opera a řada maďarských škol. Uvádí se, že z téměř 350 tisíc obyvatel Kluže je 79,4% Rumunů, 19% Maďarů (ještě v roce 1974 měli ve městě převahu…) , 1% Romů (ti žijí většinou na okraji města, nejvíce jich je ve čtvrti Someșeni) a jen 0,13% rumunských Němců. Mezi zajímavosti patř i to, že v roce 1974 připojil diktátor Nicolae Ceauşescu k názvu města přídomek Napoca, aby tak připomněl římské údobí i fakt, že Rumuni jsou potomky Dáků a Římanů. Centrum Kluže nebylo za války naštěstí příliš poškozeno, a tak můžeme obdivovat památky snad všech stavebních slohů, pomníky, muzea, uličky i náměstí. Okolní krajinu zdobí i lesy a hory, jezera, řeky a potoky. Podnebí je spíše kontinentální, což přináší velké roční výkyvy – horká léta a chladné zimy!