KVÍZ PRO 17. CELOSTÁTNÍ SETKÁNÍ VE STRAKONICÍCH

Podobně jako loni v Klatovech, byla i letos připravena vědomostní soutěž vážící se k místu Setkání slávistů i ke Slavii a zajímavostech naší vlasti. Vyzkoušejte si nanečisto, jak byste bývali dopadli. 

Správné odpovědi naleznete zítra ráno na webu Odboru přátel.

1. JAK ZNÁTE JIŽNÍ ČECHY?

 

1.1. V jižních Čechách se nachází vesnice, která je zapsána do dědictví UNESCO díky jednotné výstavbě selských domů. Jedná se o:

1. Krušovice
2. Božetice
3. Holašovice
4. Kolešovice

1.2. Je dokázáno, že nejlepší pivo u nás se vaří na jih od symbolické čáry Pardubice – střed Prahy – Cheb. Jsou zde přece Velké Popovice, Smíchov, Č.Budějovice, Protivín, samozřejmě i Strakonice, Březnice, Plzeň nebo Chodová Planá. A známé a populární jsou i značky zde vyráběné. Mezi ně však nepatří :

1. Platan
2. Regent
3. Březňák
4. Pardál

1.3. Jižní Čechy se mohou pochlubit i největším rybníkem nejen u nás, ale podle klasických pravidel pro rybníky i na světě. Je na jeho hladině patrné i zakřivení povrchu země. Jedná se o:

1. Rožmberk
2. Bezdrev
3. Svět
4. Bošilecký

1.4. Jihočeský kraj sousedí s krajem Vysočina, Středočeským a Plzeňským krajem a Německem a Rakouskem. Mezi hraniční přechody na území Jihočeského kraje však nepatří:

1. Studánky
2. Dolní Dvořiště
3. Železná Roda
4. České Velenice

1.5. Nejvyšší horou Jihočeského kraje je svou výškou 1378 m

1. Boubín
2. Libín
3. Kleť
4. Plechý

1.6. Nejvyšší věží Jihočeského kraje najdeme:

1. V Českých Budějovicích – Černá věž
2. V Soběslavi – věž kostela sv. Petra a Pavla
3. V Táboře – věž kostela Proměnění Páně
4. V Písku – věž kostela Narození Panny Marie

1.7. Nejjižnějším místem Jihočeského kraje a i celého Česka se nachází:

1. Poblíž hradu Vítkův kámen
2. Nedaleko od Vyššího Brodu
3. Nedaleko obce Malonty
4. Poblíž Pohorské Vsi

1.8. Mezi nositeli titulu Slavia-Mistr ČR  1996 nebo 2008 nebo 2009 jsou i 3 Jihočeši. Nepatří mezi ně:

1. Karel Poborský
2. Jan Stejskal
3. Martin Latka
4. Jiří Lerch

1.9. Nejvýše položená železniční stanice v Česku se nachází na jihočeské straně Šumavy. Jedná s o nádraží resp. Zastávku:

1. Volary
2. Kubova Huť
3. Lenora
4. Horní Vltavice

 

 

 

2. CO VÍTE O STRAKONICÍCH?

 

2.1. Strakonice leží při soutoku:

1. Blanice a Otavy
2. Volyňky a Otavy
3. Blanice a Lužnice
4. Volyňky a Lužnice

2.2. Proslulé je i strakonické pivo. Pivovar byl založen roku:

1. 1434
2. 1649
3. 1848
4. 1920

2.3. Každé dva roky je ve Strakonicích mezinárodní dudácký festival. Ale ještě jeden region u nás je proslulý dudáky a dudáckými písničkami:

1. Prachaticko
2. Znojemsko
3. Domažlicko
4. Havlíčkobrodsko

2.4. Skoro každý kraj má své významné rodáky. Pro Strakonice je mezi nimi určitě jedničkou básník a buditel františek Ladislav Čelakovský (*1799). Čestnými občany byli však vybráni další, kteří nemusejí  být rodáky města. Mez 25 čestných občanů Strakonic (stav z roku 2016) ale neoatří:

1. První čs. prezident TGM
2. Slovinský stavitel Pražského hradu za doby TGM Josip Plečnik
3. Chorvatský biskup Josip Juraj Strossmayer
4. „Otec“ Spejbla a Hurvínka, loutkař a strakonický rodák Josef Skupa

2.5. Strakonice píší svou historii od 13.století  (1243), kdy se sjednotily 4 obce pod vedením jednoho z místních rodů. Jednalo se o rod:

1. Sasíků
2. Lužických
3. Bavorů
4. Prusíků

2.6. Zakladatelský rod vybudoval i jednu z hlavních památek města –  hrad, ale postupně jej předávali církevním řádům a třeba rozšiřován o zámek. Strakonický hrad je ale i dnes označován jako památka:

1. Barokní
2. Gotická
3. Renesanční
4. Klasicistní

2.7. Strakonice letos slaví významné výročí povýšení na město: Jedná se o

700. výročí
701. výročí
702. výročí
703. výročí

2.8. Strakonice dříve prosluly i výrobky, které město proslavily i daleko za hranice města. Kromě:

1. Piva
2. Pokrývek hlavy
3. Oplatek
4. Motocyklů

2.9. Mezi významné církevní památky Strakonic nepatří:

1. Gotický kostel sv. Václava
2. Děkanský kostel sv. Prokopa
3. Filiální kostel sv. Markéty
4. Hřbitovní kostelík archanděla Michaela

 

 

 

 

 

3. KDE DOMOV MŮJ ANEB CO VÍTE O DALŠÍCH MÍSTECH NAŠÍ VLASTI?

 

3.1. Zvoláte-li „víno z České republiky“, jistě Vám ozvěna odpoví – jižní Morava, sklípky, cimbál. Ale bohatou tradici má vinařství i v Čechách. Který kraj v Čechách se ale pyšní největší rozlohou vinic i nejrozsáhlejším výstavem vín  z vlastní produkce?

1. Praha
2. Středočeský kraj
3. Pardubický kraj
4. Ústecký kraj

3.2. Nejvyšším přirozeným bodem České republiky je vrchol Sněžky (1603 m), ale skutečně nejvyšším bodem ČR je špička TV-věže na moravském Pradědu ve výšce 1638 m. Kde však najdeme nejnižší bod Česka?

1. Na hladině nejjižnější Novomlýnské nádrže na jižní Moravě?
2. Na místě, kde v Libereckém  kraji opouští Nisa ČR
3. Na hladině Labe u Hřenska v Ústeckém kraji
4. Nedaleko soutoku Moravy a Dyje na jižní Moravě

3.3. V jižních Čechách je nejvýše položená  železniční stanicí v ČR, na což se ptáme v oblasti otázek věnovaných jižním Čechám.  Kde ale najdeme nejníže položenou?

1. Dolní Žleb na Děčínsku
2. Šatov na Znojemsku
3. Lanžhot při hranici se Slovenskem
4. Jihočeské České Velenice

3.4. Rok 1938 byl rokem jedné z nejhorších zrad našich „spojenců“, rokem Mnichovské zrady (dnes už se vlivem korektnosti hovoří jen o Mnichovské dohodě). Reagovali i umělci. Kdo je autorem veršů: „Pole naše křičí Zrada, Lesy naše hučí Hanba, Řeky naše šumí Zrada, Hory naše bouří Hanba!“

1. Jaroslav Seifert
2. František Halas
3. Josef Čapek
4. Viktor Dyk

3.5. „Mí Pražané mi rozumějí“ . Autorem výroku je po úspěšném přijetí v Praze světoznámý umělec:

1. Wolfgang Amadeus Mozart
2. Johann Wolfgang Goethe
3. Aleksander Sergějevič  Puškin
4. Josip Juraj Strossmayer

3.6. Nejvyšší kostelní stavbou je věž kostela sv.Bartoloměje v Plzni. To však zdaleka není nejvyšší stavba u nás. Těmi jsou televizní věže a vysílače.  Pro nejvyšší současnou stavbu u nás uvedeme malou nápovědu – v její blízkosti prožil dětství Vladimír Šmicer. Předčí výškou i další vysílače

Jedná se o:

1. Praděd v Jeseníkách
2. Cukrák u Prahy
3. Bukovou horu u Verneřic na Děčínsku
4. Žižkovský vysílač

3.7. Při zápase Slavie v Karviné se hovořilo i o kuriózní stavbě kostela v Karviné-Dolech, jejíž jedna strana se propadá do poddolovaného území, ale je zpevněna a „křivý kostel“ je velkou zajímavostí. U nás však najdeme i několik šikmých věží, které mohou konkurovat známé věži v Pise. Která je nejšikmější? Jedná se o:

1. Věž na náměstí v Domažlicích
2. Věž kostela Zvěstování Panny Marie v Praze Na Slupi
3. Věž kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem
4. Věž kostela sv. Jana Křtitele v Plaňanech na Kolínsku

 

 

 

 

 

 

 

4. A NA ZÁVĚR NĚCO Z HISTORIE SLAVIE

 

4.1. Nelze nezačít zopakováním otázky z loňska,, protože tento úspěch je nepřekonatelným unikátem! Jeden ročník československé ligy vyhrála Slavia beze ztráty jednoho jediného bodu: Bylo to v sezóně:

1. 1929/30
2. 1933/34
3. 1935/36
4. 1937/38

4.2. Setkání slávistů, letos již sedmnácté, volně navazuje na někdejší Memoriály Vlasty Kopeckého, o jehož pořádání se rovněž dělily naše odbočky. Letos zavítává poprvé do dnešního  Jihočeského kraje.  Třikrát byla jedna nebo druhá akce i na Moravě (Frenštát, Hodonín, Šternberk), nebyla tedy nikdy jen ve Zlínském kraji. I v Čechách je však jeden jediný kraj, kde dosud Memoriál ani Setkání nebyly:

1. Plzeňský
2. Středočeský
3. Karlovarský
4. Pardubický

4.3. Největšího počtu členů dosáhl Odbor přátel těsně před listopadem 1989. Měl tehdy:

1. Něco přes 15 tisíc členů
2. Něco přes 10 tisíc členů
3. Něco přes 8 tiscíc členů
4. Něco přes 6 tisíc členů

4.4. V kolika ročnících nejvyšší fotbalové soutěže Slavia chyběla

1. Ve dvou
2. Ve třech
3. Ve čtyřech
4. V pěti

4.5. Slavia je stále jedním z největších klubů u nás s největším záběrem do mnoha sportů. Patří sem i hokej, již po dvě sezóny žel jen prvoligový. Kolikrát Slavia vyhrála extraligu?

1. Ani jednou
2. Jednou
3. Dvakrát
4. Třikrát

4.6. Do historie Slavie se zapsali i olympijští vítězové. Jako členové Slavie ve svém sportu v té době nebo jako členové Odboru přátel Slavie. Mezi ně nepatří:

1. Emil Zátopek
2. Jiří Raška
3. Vladimír Růžička
4. Miroslava Knapková (dnes Topinková)

4.7. V čele Odboru přátel stál zpočátku vždy významný umělec. Předsedou OP nikdy nebyl:

1. Martin Růžek
2. František Ringo Čech
3. Josef Vinklář
4. Ilja Prachař