LZE VŮBEC DVAKRÁT VSTOUPIT DO STEJNÉ ŘEKY?
MALÉ OHLÉDNUTÍ ZA OPĚT ÚSPĚŠNÝM, DRUHÝM SLÁVISTICKÝM VEČEREM
Určitě se dostanu do sporu s některým z klasických filozofů, pokud budu polemizovat s výrokem, který jsem zvolil jako nadpis pro malé líčení druhého Slávistického večera, opět pořádaného Odborem přátel a Fanklubem pod heslem Sešívaní drží spolu.
Nemohu neuvést, že ne vždy plně chápu smysl a smysluplnost tohoto rčení. Jako člověk křtěný řekou Ohře, žijící nedaleko Vltavy, vzpomínající na několik plaveb po Labi, příjemná koupání v Sázavě či trochu neúspěšné sjíždění Lužnice si to nějak nedovedu vysvětlit. Vždy, když k některé ze jmenovaných řek dorazím, poznávám vrbu sklánějící s nad jejími vodami, potkávám tytéž nebo mírně vylepšené lodě, loďky a lodičky či pozoruji, jak pečlivě její vody obtékají mostní pilíře, pádíce ve svém nekonečném proudu ke vzdáleným mořím.
Tyto myšlenky mě přepadaly od chvíle, když již tradiční přípravný výbor(opět zde vévodily nápady a hodiny obětavé práce Dr.Váni a Ing.Chmelíka z OP a Ing.Dvorského a pí Štěpánkové z Fanklubu) chystal reprízu loňského veleúspěšného setkání fanoušků kolem slávistického parketu, zvaného Slávistický večer? Bude se jednat o pouhou kopii loňského průlomu do slávistických tradic nebo dokonce tato akce spadne do šedi průměru a později do postupného zapomnění? A s odstupem času si dovoluji polemizovat i se striktností významu citovaného rčení – půjde o pouhou nostalgii nad loňským úspěchem nebo bude vše úplně jinak?
Určitě budou mít pravdu zastánci jedné i druhé teorie. A necháme na laskavém čtenáři, aby posoudil, co letošní Večer přinesl nového, co úspěšného převzal a kde bude pro příští ročníky (již dnes jsem přesvědčen, že do roka a do dne…) další prostor pro nové nápady a úspěchy!
Každý, kdo jen trochu nakoukl pod pokličku příprav, musel uznat, že to letos organizátoři neměli vůbec jednoduché. Dlouho nevěděli, kde se může akce vůbec uskutečnit. Útulné prostory hotelu Iris měly měnit majitele právě začátkem roku a jak jistě potvrdí organizátoři, sehnat vhodný sál s odpovídající cenou, kapacitou, zázemím a celkovým prostředím může být v dnešní Praze snad až úkolem nadlidským. Nakonec po této stránce dopadlo vše dobře – dověděli se, že „Iriska“ bude ještě v únoru v provozu, a tak starost o sál nakonec odpadla. O to méně času pak zbylo organizátorům na úvahy na úpravu struktury účinkujících, kde se objevovala řada nápadů na případnou obměnu. A tak lze jen zatleskat, že v tomto směru zvolili konzervativní přístup – co se velmi svědčilo vloni, mělo by přinést úspěch i letos. A tak jsme opět uvítali vokální kvintet Hlasoplet a především jsme mohli znova sledovat naplnění kdysi populárního sloganu – Hrají a zpívají Plzeňáci – z města piva tak opět přijel loni úspěšný Dance Band Plzeň, který byl nosnou kapelou celého večera. Ale omezit se pouze na dva vystupující subjekty by bylo kruté. Kruté totiž vůči úvodnímu číslu celého večera. To patřilo, stejně jako vloni, snad věčně čilému Standovi Procházkovi a jeho hymně „Naše věčná Slávie“, kterou nejen zazpíval (dodejme, že se k němu postupně připojoval celý sál), ale následně dodal i několik historek, o nichž platí, že bez Standy a jeho humoru by to určitě nebylo ono!
Takže v tomto směru určitě platilo, že ona řeka charakterizující Slávistický večer byla téměř totožná s tou loňskou – možná, že díky repríze, kdy jsme se už nějak všichni lépe znali, i lepší než před rokem! Ale naopak řada dalších věcí se změnila! A určitě ještě k lepšímu! Nevěřite?
Loňský večer moderoval populární „milionář“ Vladimír Čech. Letos však jeho indispozice přinesla organizátorům nejednu další starost? Bože, jak tuto absenci nahradíme? Ale opět platilo další z citovatelných rčení – „Každý z nás nosí v tornistře maršálskou hůl“ A platilo to i v pátek 10.února. Tím maršálem se během večera stal Michal Dudek, který měl zpočátku v roli eléva jen vypomáhat, ale nakonec svou úlohu zvládl na jedničku! S hvězdičkou! A zvládal i tzv. vložené bloky, ať už se jednalo o informace o přípravách 100.výročí oslav narození Pepi Bicana, vyhlášení tradiční sbírky a dražby retro-dresu Martina Hůrky ve prospěch dobročinné akce na podporu dětské hematologie a onkologie v Praze-Motole, kde se i nadále rozvíjela spolupráce se sdružením Donor, jejímž garantem za OP je člen výboru a jeden z představitelů odbočky Žilov, která se ujala organizování letošního setkání odboček, Pavel Moulis!
Slávistický večer se tak po 357 dnech vrátil tam, kde se odehrávala jeho vynikající premiéra! Přiznejme, že se nás sešlo o pár lidiček méně než loni a u několika stolů se pár volných místeček našlo. Oproti loňskému, beznadějně zaplněnému sálu i přísálí. Bylo zde určitě několik faktorů – sibiřský mráz, který určitě omezil účast nejedné z odboček (vedle nejvzdálenějšího účastníka, př.Knězka z Frenštátu pod Radhoštěm jsme ještě napočítali mezi hosty jen přátele z Rožďalovic, Nečíně, Žilova a Brandýsa nad Orlicí), ale i nutnost uspěchat jarní kalendář kvůli účasti českého výběru na ME v Polsku a na Ukrajiné (nejeden z nás možná proklel výrok sudího rozhodujícího zápasu Česka ve Skotsku, kdy přifilmovaná penalta rozhodla nakonec o postupu Česka do baráže a následně na ME, čímž se nejen zkrátila zimní pauza, ale značně omezil i prostor pro nalezení vhodného termínu pro Slávistický večer!). Navíc se k tomu přidalo rozhodnutí ministerstva školství o termínech jarních prázdnin, kdy bůhví po kolika letech navazovala jedna půlka Prahy bezprostředně na druhou! A právě pátek 10.února byl přelomovým dnem pro ty, kteří se na hory chystali nebo naopak svůj pobyt na horách končili! Ale, ruku na srdce – kdo z Vás by našel v tomto pohnutém, nabitém a navíc přestupném roce vhodnější termín???
Opusťme tedy tyto úvahy, v čem se letošní Večer opakoval. Určitě oněch novinek bylo povícero! Začněme tam, co určuje, že žádná podobná událost nesmí zůstat bez předtančení. Není asi velkým problémem sehnat tančící nadšence, na tom by nebylo nic neobvyklého. Ale to, co připravili organizátoři, bylo určitě pro každého doslovnou bombou. To, že předtančení zajišťovaly dva páry, by asi nebylo nic výjimečného. Když ale uvedeme, že první pár tvořil osmiletý kluk s o rok mlaší holčičkou a ani druhý pár ještě nevlastnil občanky, jedná se o první kuriozitu. A že si oba páry počínaly jako zkušení tanečníci z nějakého Star Dance, již svědčí, že se jednalo o něco naprosto výjimečného. Spontánní byl mohutný potlesk celého nadšeného sálu! Právem!
Další originální novinkou byla i pečlivě připravená „módní přehlídka“ typů slávistických fanoušků. Podařilo se sehnat představitele jednotlivých skupin – od tzv. „nechodičů“ přes ostřejší fanoušky až po mudrlanty, pro které se ve starém Edenu vžilo pojmenování „plataři“ nebo „dědkové-diskutéři“. Mezi novinky určitě patřilo i další překvapení – půlnoční vystoupení MC Peci! A na obrazovkách k tomu opět běžela prezentace všech oddílů SK Slavia i aktualizovaná přehlídka slávistických odboček!
A co dále dodat? Ještě jeden nápad. Většině zábav, plesů a kulturních akcí vévodí nějaká forma tomboly. Na tom by nebyl nic špatného, patří to k tradicím. Ale – ruku na srdce – má i Slávistický večer sklouznout kamsi k prostému losován? Proč se třeba neuchýlit k myšlenkám právě probíhajícího veletrhu cestovního ruchu, kde si případnou výhru musí účastník pořádně pojistit bohatými vědomostmi! Takže – což právě na Slávistickém večeru nahradit pustý los vědomostní soutěží? Nápad se ujal, byl tak zde i další bod programu, kdy tu a tam vítězové přidali k povinné odpovědi i nějaký ten slávistický zážitek. A tak, díky sponzorům se konečný vítěz může těšit na zájezd na Kypr, další potěšil slávistický kalendář, pozvánka do VIP-prostor či obrázky od paní Aničky Vršecké, které již byly hitem Setkání´2011 v Nečíni.
A ani to nebylo všechno, na YouTube se podařilo nahrát i další spontánní překvápko, kdy parta nejvěrnějších zazpívala originální Baladu pro Straku na melodii populární písně Sbohem, lásko. Slušnou, ale vypovídající o tom, co si fanoušci o jeho angažmá myslí…
Takže jak je to s tím vstupem do téže řeky? „Mal so, mal so“ by jistě řekl jeden z návštěvníků z bývalé NDR, který shodou okolností tento víkend pobýval v Praze a rád vzpomínal i na nezapomenutelné Slávistické karnevaly. Je třeba jen a jen poděkovat obětavým organizátorům, kteří se nade vše zasloužili o to, že tradice Slávistického večera pokračuje a pokračovat bude!
Dr. Michal Dobiáš
1. místopředseda OP SK Slavia
Videa z 2.Slávistického večera:
– MC Peca