PIETNÍ VZPOMÍNKA NA MARTINA RŮŽKA V ČERVENÉM KOSTELCI

Přelom října a listopadu – to je čas končících posvícení i čas připomínky památky zesnulých – Dušiček. A v letoším roce i čas připomenutí, že 2.listopadu tomu bude 120 let, kdy naše Slavia vznikla, žije a je  velkou celoživotní láskou nás všech.

V loňském roce se díky partě kolem Jana Čapka a Ing. Tomáše Donnera obnovila tradice návštěv hrobů významných slávistů, o čemž jsme touto dobou přinesli vloni podrobné zpravodajství, a tak i v čase nástupu letošního podzimu se objevila i otázka: Koho si ještě připomenout, na koho jsme zapomněli, čí jeho hrob do seznamu nepřidali? K tomu uveďme, že Brandýs nad Orlicí patří mezi odbočky, kde se posvícení ve slávistickém kruhu slaví každoročně (letos byl vybrán sál v nedalekém Mostku). Při přípravě Dušiček i díky tomu slovo dalo slovo a oba nositele křestního jména Míša, doktoři Janáček a Dobiáš, členy brandýské odbočky i vedení celostátního výboru OP napadla otázka: A co Martin Růžek? Což spojit tradiční návštěvu posvícení s Dušičkami, s oslavami 120.výročí Slavie i s  připomenutím si jistě největšího velikána hnutí slávistických fanoušků, národního umělce, vynikajícího českého herce a člověka se širokou duší, mistra Martina Růžka, který stál 18 let v čele OP? A vše se začalo krok po kroku připravovat. Oslovena byla i samospráva města Červeného Kostelce, sympatického osmitisícového města na Náchodsku, odkud je to přibližně stejně daleko do Krkonoš i Orlických hor, rodiště Martina Růžka a – jak jsme se i časem dověděli – místa posledního spočinutí člověka, jehož – aspoň v našich srdcích – nejvíce připomíná výrok z nádherně prezentované role profesora Vydry z F.L.Věka – „Neumřela, jen spí!“. Kolikrát jsme si ji připomínali vždy, když Slavii nebylo nejlépe? Významnou pomoc nabídl i místostarosta Červeného Kostelce pan Richard Bergmann, Dominantou města je vedle dalších památek krásný kostel s opravdu červenou fasádou, i když o původu názvu města je několik verzí. Pan místostarosta náš nápad s radostí přijal i za svůj a slíbil pomoc i svou přítomností na rozlehlém kosteleckém hřbitově, kde malou delegaci slávistů mimo jiné i seznámil s verzemi o vzniku a historii města.

            Jak slíbeno, tak konáno. Ze svých bydlišť vyrazili v sobotu 20.října na severovýchod Čech k malému odbočení při cestě do posvícenského Brandýsa nad Orlicí oba Míšové, u brány hřbitova již na ně netrpělivě čekal pan místostarosta Bergmann, aby se pak společně vydali k hrobu rodiny Martinovy (připomeňme, že Martin Růžek se narodil jako Erhard Martin a časem přijal, i na památku předčasně zesnulého tatínka, umělecké jméno Martin Růžek). Červenobílá kytička, věneček i svíčička, ale i přiložený emblém 120.výročí Slavie s nápisem „Mistře, nezapomínáme a děkujeme – Výbor OP SK Slavia Praha“ připomínaly, jakým symbolem je pro nás slávisty osoba Martina Růžka! Co říci závěrem? Snad jen tu naši připomínku za všechny upřímné slávisty – Mistře, nezapomínáme a děkujeme!

Dobi

[nggallery id=163]