REBELOVÉ NEBOLI MĚSTO A DĚDICTVÍ KARLA HAVLÍČKA BOROVSKÉHO
Letní akce našich odboček dokazují mimo jiné i bohatou historii Slavie, jejího Odboru přátel i vlastně celé naší země. Přesvědčili jsme se o tom nedávno ve Šternberku a ve všech směrech to platí o Rebelech! Ne, nebojte se, aspoň v Odboru přátel se žádná rebelie nechystá. To jde jen o název oblíbeného moku vyráběného právě ve městě, které od roku 1945 nese jméno jednoho z největších Čechů, z nějž byl v roce 1853 odvezen do vyhnanství v Brixenu, aby se sem již nikdy nevrátil.
Ale pěkně po pořádku. Procházíme-li si sídla našich významných odboček dneška i minulosti, najdeme zde jednu perlu vedle druhé. Třeba Kroměříž, Klatovy, Poděbrady, Litoměřice, Třebíč či Jičín. Ale případná návštěva odbočky odkryje i netušená kouzla dalších českých a moravských měst, která jen možná zůstala trochu ve stínu těch, která mají mezi novináři asi větší popularitu. Co byste řekli takovému kouzlu Chomutova, Loun, Žatce, Kolína, České Třebové, Šternberka či České Lípy? Stačí jen sledovat akce a vyrazit, budete příjemně překvapeni, pokud spojíte příjemné se slávisticky užitečným! A Havlíčkův Brod? Nádherně upravené náměstí, postavené v jednotném stylu a přitom je každý dům tak trochu jiný! A pokud k tomu propagátoři města přidají i takovou akci, jakou byla letošní prezentace citátů z děl KHB ve výlohách ve městě, tak návštěva nemůže mít chybu! Havlíček se vždy statečně hlásil ke svému češství a slovanství, tedy ke stejným ideálům, z nichž před 123 lety vznikla i naše Slavia! Snažili jsme to připomínat na našem webu jedním z jeho výroků „MOJE BARVA ČERVENÁ A BÍLÁ, DĚDICTVÍ MÉ – POCTIVOST A SÍLA!“, který se žel po rekonstrukci webu vytratil. Snad prý proto, že nesouvisí s fotbalem. To určitě ne, ale že by neměl vůbec žádnou souvislost se Slavií?
Když už jsme u té historie, asi už jen ti starší vědí, že až do roku 1945 se toto ryze české město jmenovalo Německý Brod a připomínku KHB získal až v památných revolučních dnech května 1945! Kolikrát jsem se nad tím zamýšlel, kde se třeba vzaly i přídomky „Uherský“ u krásných měst rázovitého Slovácka. Stačí však jen zalistovat v dějinách. Za hranicemi historického Slovácka začínalo po několik století Uhersko, jehož součástí však byly Horní země (Fövidék), kde však žili bratři Slováci. A podobně tomu bylo i v okolí Havlíčkova Brodu, kde pronikal poněmčený klín třeba s Dobronínem či okolím Jihlavy. Německý Brod, Uherský Brod… Jak jsou vlastně dějiny i názvosloví jednoduché.
Havlíčkobrodská odbočka prožila v posledních měsících významnou renesanci. Do čela byl zvolen Daniel Hermann, další členové dostali opět chuť do práce a vedle spolupráce s Kolíňáky (zejména účasti na bowlingových akcích a na cyklistické Rovině, jakož společným mužstvem KHB na letošním Setkání v Hodoníně) se v plné síle nastartovaly akce vlastní. Rozjelo se pravidelné nedělní sportování na Plovárenské, kde se forma vždy určuje na místě podle dostavivších se z možného výběru rekreačních sportů. Přihlíží se i k tomu, že mezi sebou mají i řadu příslušnic toho krásnějšího a něžnějšího pohlaví! Místem setkávání je o sudých středách kulturní dům Ostrov (už jen ti starší Broďáci pamatují zásyp ramene Sázavy, takže je už toto jméno jen názvem historickým – ale komu třeba vadí název podkrušnohorského města Ostrov, k němuž navíc železničáři přidávají přídomek „nad Ohří“, ač je tato řeka pěkný kus od města a těžko bychom dnes hledali zdůvodnění jména, stejně jako proč se jedna z nejúspěšnějších desek ústeckých Fešáků nazývá Ostrov Fešáků?). Prostě a jasně je to Ostrov, ostrov slávistů v dobách dobrých i horších.
Na 21.listopadu připravují Rebelové Slávistické prasátko. Snad se nějaký aktivista neozve, koho by to třeba mohlo urazit. Každý, kdo se jen trochu zabývá míčovými sporty „přes síť“, kde šťastný míček přepadnuvší přes síť má v žargonu název „prasátko“, ví, o cojde! V připravovaném turnaji ve stolním tenise neboli ping-pongu či pinčesu těch prasátek a žehrání na krutý osud jistě bude dost. Prasátko bylo jedním z hlavních bodů rozšířené, již třinácté pravidelné schůzky členů této aktivní odbočky ve středu 19. srpna.
Karel Havlíček Borovský, český politik, novinář a spisovatel (1821-1856)
Karel Havlíček Borovský by mohl být na své následovníky hrdý. Zopakujme, jak je moc dobře, že v tom krásném městě nesoucím jeho jméno výborně funguje odbočka fanoušků klubu, který vznikl a stále žije i v ideálech tohoto velkého Čecha, který žel zemřel ve svých 35 letech! Přidejme proto závěrem ještě některé z jeho veršíků starých snad už 170 let, které jsou stále živé a platné dodnes:
„Svatý Jene z Nepomuku, drž nad námi svoji ruku, by nám Bůh dal, co dal Tobě a náš jazyk neshnil v hrobě!“ – jako by tušil gramatickou i slovní „úroveň“ některých diskusí či článků plných anglikanismů!
Či už trochu ta do politiky mířící slova: „Páni se perou, sedláci, půjčte vlasy!„
Nebo. „Nechlubte se, vlastenci, není to věc řádná, že neteče odjinud do Čech voda žádná! Nechlubte se, nechlubte, špatná je to sláva, že vytéká do Němec všechna česká šťáva.„
Dobi