ROŽĎALOVICE JEDOU…
Pro vysvětlení smyslu nadpisu mi dovolte se obrátit ke kráse a jemnosti naší milované češtiny. Hlavním smyslem slova „jeti“ je popis pohybu nějakým vozítkem. Ale v přeneseném smyslu je používáno i pro pochvalu, že se některému spolku něco daří, že ve své zdařilé činnosti pokračuje. A v plném slova smyslu to platí o jedné z největších odboček našeho OP, o Rožďalovicích, kdy lze říci, že splňují i oba významy tohoto slova…
Jen málokdy chybí v Edenu některý ze symbolů tohoto městečka na Nymbursku, často vyšperkovaný nejmajestátnější památkou tohoto města, kterou je rozhodně silueta velkého barokního kostela, která dominuje většině fotografií města, které má i řadu dalších památek, ať už je to barokní zámek, galerie v atypickém předstávkovém domku nad náměstím, galerie nebo expozice historického knihtisku, což si se zájmem prohlédli účastníci dvou Setkání slávistů v roce 2004 nebo v roce2010. Rožďalovická odbočka funguje již 16 let a rádi by v budoucnu přilákali jubilejní Setkání slávistů do městečka mezi Nymburkem a Jičínem v roce 2020 při příležitosti 20.výročí odbočky.
Městečko čítá 1600 obyvatel a odbočka měla na přelomu pololetí 122 členů. I když ne všichni jsou přímo Rožďalováky, lze s trochou nadsázky říci, že pokud přijedete inkognito pod onen kostel sv.Havla, jistě na ulici potkáte někoho, kdo je přímo členem odbočky nebo je jinak se slávisty spřízněn. Někdy můžeme opravdu, hlavně my Pražáci, Plzeňáci, Budějčáci či Ústečáci jen a jen závidět občanům menších měst a městeček jejich soudržnost a upřímná přátelství. Často žijí a prožívají četné kulturní akce – v polovině října se třeba do hezkého sálku na radnici chystá skupina Turbo. Některá přátelství ještě znásobuje jejich příslušnost a láska ke stejnému klubu, kterou sdílíme i my ostatní!
Ohlédneme-li se za letošním rokem, můžeme říci, že Rožďalovičtí opět jeli a přijeli. Setkání slávistů není pro ně zdaleka není jen fotbalovým turnajem, ale příležitostí k výjezdu party a užití si všech bodů zajímavého programu. Důkazem je možná nedoceněný úspěch Rožďalovických v náročném kvízu o historii Slavie i západních Čech v rámci Setkání v Klatovech, kde první dvě místa obsadili Rožďalovičtí. Vítězkou se stala slečna Veronika Holečková, která mohla tak s přítelem Filipem Veselým strávit hezký letní víkend v příjemném penziónku Česká lípa v Myslovicích v okol Klatov (prosím, neplést s úspěšnou odbočkou Vikingové z města Česká Lípa!), těsný odstup druhého místa pak patřil jedné z duší odbočky – Marku Veselému!
Ale nejen o kvízech je slávistický život! V turnaji odboček v rámci Setkání se rožďalovické áčko probojovalo do semifinále. Často se mluví o penaltovém rozstřelu jako o malé loterii. Někdy se šťastnými, jindy smutným koncem. Pro Rožďalovické to nakonec bylo „hal bund halb“. V semifinále podlehli pozdějším vítězům – Zahrádkářům z dvojměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, bronz si však nakonec vybojovali opět po penaltách!
Dalším významným počinkem je vždy letní výlet do Černého Dolu v Krkonoších, kde mají spoustu přátel a i rodinných vazeb. To je vždy pro většinu členů odbočky významný víkend v lůnu jedné z nejkrásnějších partií Krkonoš. Opět se zde můžeme setkat s většinou členů odbočky, často i s přáteli a hlavně přítelkyněmi. Vloni se turnaj neuskutečnil, ale letos to vše zafungovalo a Rožďalovičtí nemohl chybět! Třetí místo bylo asi maximem možností, ale bronz je bronz. Navíc bylo vše spojeno opět s poznáváním podhůřím Černé hory, což bylo vloni při absenci turnaje jedinou náplní (k radosti krásnější části rožďalovické výpravy…)
A k tomu ježdění nelze nedodat i malou připomínku výletu do Bruselu při příležitosti zápasu Slavie na Anderlechtu. Nepočítáme-li Tribunu Sever, byli Rožďalovičtí zřejmě jedinou odbočkou, která do „hlavního města Evropy“ vyrazila vlastním autobusem. Volných míst bylo pomálu, program se povedl, a tak jedinou skvrnou byl asi neúspěch našich fotbalistů…
O rožďalovické klubovničce byla již i zde několikrát zmínka. Malý domek v nízké zástavbě za radnicí byl několik let opuštěný a hrozilo jeho zřícení nebo obsazení různými živly se stejným důsledkem. Slovo však dalo slovo, šikovné „zlaté“ ruce přiložily ruce k dílu a vznikl naprostý unikát – slávistická klubovnička s nádherným interiérem i exteriérem, kde třeba nechybí malý bazének na koupání, ale i dost prostoru pro uložení dřeva na chladné dny, kdy se pro jeho přípravu vždy sejde dostatečný počet členů odbočky!
Na sobotu 17.září, meteorologicko vzato poslední letní sobotu, i když nebývalá vedra skončila den předtím, byla připravena tzv. Bronzová sobota, kde hlavním bodem bylo připomenutí obou bronzových úspěchů v Klatovech i v Černém Dole, ale stejně tak i úspěchům v klatovském kvízu! Snad každému z nás ještě zůstaly v paměti některé zákony fyziky, zejména ty o rotaci. Ale nikdo mně, jako vystudovanému matematikovi-fyzikovi nevyvrátí myšlenku, že pohled na rotující selátko je snad to nejhezčí z této kapitoly fyziky, co může existovat! A ochutnání první kůrčičky pak vůbec, ale vůbec nemá chybu! O co někteří vlastně protivepřoví fanatici přicházejí, padlo několikrát i mezi mlaskáním a otíráním koutků úst. S př. Čapkem jsme jako tradiční návštěvníci této vynikající odbočky museli právem konstatovat, že příprava i provedené bronzové soboty bylo na jedničku! K tomu klobásky, ošetřené nápoje, ale i výtvory dámské části odbočky v podobě malých zákusečků či minichlebíčků (abych nedráždil city upjatějších čtenářů výrazem jednohubka…).
Prostě a jasně – ROŽĎALOVICE JEDOU! A hodně elánu i do dalších měsíců a roků!!!
Dobi
(článek nebyl redakčně upravován)
