ROŽĎALOVICE: SLÁVISTICKÉ ČARODĚJNICE 2015 OPĚT PLNÉ ZÁŽITKŮ
DO BRANKY SE TENTOKRÁT POSTAVILI KAREL HRUBEŠ A VUKADIN VUKADINOVIĆ
Přes nástup řady importovaných lidových svátků, které jsou na jedné straně především komerčně úspěšné, na druhé straně možná něčím až příliš zdůrazňované, si český národ stále zachovává všechny ty krásné tradice, které vždy byly především zpestřením každodenního života, ale často i určitým vyjádřením soudružnosti v dobách pro národ nelehkých, za válek či okupací.
A tak tu stále i do dnešních dnů máme krásné zdůraznění příchodu jara v podobě pálení čarodějnic či svátku lásky, kterým je v našich končinách provždy první máj. Přidejme k tomu i poutě a posvícení, maškarní reje, velikonoční pomlázku nebo i postavu něžného Ježíška, kterého nikdy nevytěsnil z našich srdcí žádný Weihnachtsmann, Děda Mráz či Santa Claus.
Zvolá-li někdo „Slávistické čarodějnice“, jistě mu ozvěna odpoví „V Rožďalovicích“! Odbočka Odboru přátel Slavie v tomto městečku na severu nymburského okresu slaví letos 15.výročí svého založení a dotáhla tuto tradici až k úplné dokonalosti! Na akci se poctivě připravují dlouho předtím všichni organizátoři, ale především děti z městečka i okolí, protože především jim jsou poslední dubnové odpoledne a podvečer určeny. Je připravena řada akcí soutěžních, kde si přijdou na své jak budoucí sportovci, tak i ti méně zdatní a obratní. Jmenujme třeba průlez tunelem, skládání puzzle, kuželky, malování na obličej nebo pokus o kreslířské zobrazení nejkrásnějšího slávisty křídou na asfaltu. Závody v pytlích, koloběžková rallye či pochod na chůdách! A pokud zrovna někdo nesoutěží, tak jej vždy čekají další atrakce, ať už je to skákací hrad, čarodějnické divadlo, šermíři či ukázka zbraní. A dávno před pálením Morany hoří i malý ohník, kde si každý může opéci špekáček, který každé dítě dostává spolu s limonádou zdarma! A dodejme i malé poděkování svatému Petrovi, který popřel pesimistickou předpověď rosniček a celou akci provázelo jarní sluníčko! Je to asi také slávista!
Vyvrcholením soutěžní části je každoročně kopání penalt na některého z hráčů Slavie, který se postaví „zoči voči“ malým penaltníčkům. Ty menší děti, pro které je někdy i malým problémem míč dokopnout do branky, mají možnost kopat z blízkosti branky, těm větším je pak určena vzdálenost delší. Příslušný hráč Slavie nastupuje v civilu a ukazuje se, že někteří penaltníčci již mají kopání v genech, třeba stejně jako vloni patřila k nejúspěšnějším blondýnka, která dokazuje, že penalta se dá jen špatně kopnout, ona, jako někteří další, to zkrátka a dobře „má v noze“. Dvakrát také došlo ke komické situaci, kdy míč letěl kamsi vedle, ale do branky zamířila uvolněná bota.
Všichni dodnes vzpomínají na návštěvu a milé působení třeba Matúše Kozáčika, Milana Ivany, Martina Vaniaka či na loňskou návštěvu Mateje Rakovana, protože si vždy všichni našli i čas na popovídání a nezbytné fotografování. A tradici nezklamali ani letošní dva hosté – Karel Hrubeš a Vukadin Vukadinović, kteří se poctivě v brance střídali. A na tradiční popovídání i fotografování také došlo, mnohé překvapila i Vukiho výborná čeština. A naopak on ocenil, že při diskusi zazněla i slůvka z jeho rodné řeči, což mimo jiné opět dokazuje blízkost našich národů, tolikrát v historii, turistice i sportu potvrzovanou!
Všechno má svůj konec a s blížící se 20. hodinu se všichni přesouvali na jižní část plácku v Zahradní ulici, aby netrpělivě očekávali vzplanutí tradiční vatry a tím i potvrzení odchodu zimy a nástup máje, lásky času. To už jsme se pomalu loučili se všemi dětmi, které se chystaly do svých postýlek, kde se mohli těšit z mnoha dárků, ať už jako vítězové nebo nositelé hesla Čest poraženým!
Uvést, že se jedná pouze o akci pro děti, by bylo vůči mnohým kruté. Po celou dobu se totiž mohl doslova každý bavit nadšením dětí, ale i besedám a rozhovorům A v neposlední řadě je nutno vyzdvihnout gastronomické zázemí, ať už jde o výborně ošetřené pivo i nealko, vynikající makrely, steaky i klobásky voněly tradičně do dálky!
A to, že má akce i propagační význam pro milovanou Slavii, dokazuje i obrázek z vyhlášení, kdy se nejprve předseda odbočky Odboru přátel Stenly Veselý ptá: „Kdo jste dneska soutěžil?“ Odpovídá les rukou. „A kdo má rád Slavii?“ A opět zvednuté ruce, jedna vedle druhé!
Křivdili bychom však i těm účastníkům, kteří slávistickou hvězdu v srdci nenosí. Jejich uznání obětavosti organizátorů a spokojenost s průběhem akce je důkazem, že to Rožďalovičtí dělají dobře. Že sport a fandění nemusí být spojováno s vulgaritami, nebezpečnými formami pyrotechniky nebo dokonce fyzickým napadáním. Rožďalovičtí naopak dokazují, jak jsou sport a jeho zázemí krásné!
Dr. Michal Dobiáš
[nggallery id=224]