Rozhovor: Michal Petrouš je dnes prvním trenérem Slavie – jak to vše vidí?

Ve středu 29.září skončil v roli prvního trenéra Karel Jarolím a na jeho místo „povýšil“ dosavadní asistent – Michal Petrou (*6.12.1969).

Jeho sportovní kariéra je spojena především se žižkovskou Viktorkou a s Bohemkou, ale i on ve své fotbalové kariéře odváděl po určitý čas kus poctivé práce i pro slávu sešívaného dresu, i když známějším ve Slavii byl jeho mladší bratr Adam. Jan Čapek s Michalem Petroušem bleskově připravil rozhovor a podělil se o jeho názory i se čtenáři našeho webu. Ke svému rozhovoru zvolil jako motto slova Michala Petruše charakterizující slávistický kádr:

„To jeden z problémů, že v tomto mužstvu je jen málo kluků, kteří mluví, kteří dokážou mužstvo zbláznit, dirigovat, seřvat – to myslím pozitivně…“

Nejdelší fotbalová léta jsi prožil v Bohemce. Tam jsi strávil patnáct let. Na to se dobře vzpomíná!

Přišel jsem tam z Viktorky Žižkov, do starších žáků, byl jsem tam až do dospělého věku. Přes B-mužstvo jsem se dostal v osmnácti a půl do první ligy. Hrál jsem tam za áčko dvě sezóny a pak přišla nabídka ze Slavie.

Na Žižkov, kde jsi začínal, ses třikrát vracel. Co tě k tomu vedlo?

Tak především, já jsem odchovanec Viktorky Žižkov. A návrat? To bylo v roce 1993, v období, kdy Viktorka postoupila zpět do první ligy, kdy se vytvořilo úplně nové mužstvo. Ve Slavii jsem přestal kopat, trenér Jarabinský mi nedával tolik prostoru. Byl jsem poměrně mladý a přišla nabídka z Viktorky s výhledem, že by tam mohly být i evropské poháry, což se také potvrdilo, tak jsem tu nabídku přijal.

Evropské poháry byly až při třetím návratu, v letech 1996, 1997 –  bylo tomu tak?

Ne, byl to můj druhý příchod. Já jsem se do Viktorky vrátil jenom jednou, v tom roce 1993, ne třikrát. Začal jsem tam a pak jsem tam přestoupil, jak jsem o tom již hovořil. Pak už jsem tam nešel.

Ale já v archívu mám  tři návraty do Viktorky

To je možné. Hrál jsem třeba jeden zápas za Hradec, to bylo hostování. Možná, že se to pak bere jako návrat. Oni měli odložený jeden zápas po sezóně a byla možnost vzít si hráče z jiného mužstva. Hrál tam Jukl, který byl v Drnovicích a pak já z Viktorky. Hradec hrál zrovna proti Slavii, za ni hrál ještě Šmíca, Hradec ale tehdy prohrál snad 0:5 či kolik. (bylo to 30.11.1995, zápas skončil 3:0 pro Slavii a branku tehdy vstřelil i švédský host Lidman, pozn.red.)

Dvě sezóny ve Slavii, kdy se formovalo mužstvo pro mistrovský titul, to byl určitě zážitek

No určitě. To se sešli fotbalisté z bývalé dvacítky nebo jednadvacítky. To byli ještě Slováci, Praženica, Rusnák,  Juraško, Krištofík. Pak tady byli Bejbl, Pěnička, Jirka Novák. Bylo to mladé mužstvo, ale určitě perspektivní, hráči byli kvalitní.

Fotbalovou kariéru jsi zakončil v Plzni a hned na to navázalo trénování rezervy plzeňské Viktorky. Od každého trenéra jsi za své kariéry určitě pochytil něco jiného, takže tě to lákalo?

Samozřejmě. Když se od šesti  let věnujete fotbalu, tak myšlenka na trénování z toho vyplyne, i mě to hodně zajímalo. Bral jsem to tak, že až skončím, tak chci trénovat. Ani jsem si neuvědomoval co to všechno obnáší. Ještě když jsem byl v Bohemce, tak jsem začal trénovat asi po dva roky ty malinký pětiletý prcky. To jsem vlastně byl jako hráč už v Plzni. Dojížděl jsem do Plzně a při tom jsem trénoval žáčky Bohemky. To bylo v době, kdy mě vyhodil Uhrin a já jsem šel v zimě do Plzně a ty žáčky jsem nechtě opustit. Stíhal jsem to až do té doby, než jsem si přetrhl křížový vaz. To mě trochu přibrzdilo.

Po úspěšném absolvování kurzu přišla nabídka Čelákovic?

Ten kurs jsem si dělal v době, kdy jsem dělal Standovi Levému u prvního mužstva asistenta. Před tím jsem trénoval juniorku nebo B-mužstvo. Když jsme byli v Plzni odvoláni, a to všichni tři trenéři, tak jsem řešil, co dál. Byl jsem na křižovatce, jak se postarat o rodinu, nemohl jsem si dovolit čekat na angažmá rok. To byla náhoda, Čelákovice měl trénovat Daniel  Šmejkal, ale ten dostal nabídku od pana Urbana na post asistenta do Jihlavy, tak se zmínil panu Tanglovi, který se staral o čelákovický fotbal, a ten mi zavolal. Potom jsme se hned domluvili. Tak jsem začal dvouleté angažmá v Čelákovicích, které mi dalo strašně moc a budu na ně rád vzpomínat. Přitom jsem tam ještě dělal, nezávisle na fotbalu, ve firmě, kde jsme distribuovali knižní diáře.

Jako každý trenér si přivede nějaké hráče, ale ty z Čelákovic asi těžko

Jsou tam šikovní kluci, ale to by byl pro ně velký skok. Naopak jsem ale přivedl hráče do Čelákovic ze Slavie, Martina Dostála z juniorky .

Ovšem Slavia, to je bomba. Budeš zakládat na kondici?

Každé mužstvo musí být po kondiční stránce dobře připravené. Neproměňujeme ani nejvyloženější šance.A to nás sráží.Výsledky nebyly, ač zápasy nevypadaly herně  špatně.

Dva mladí kluci v útoku vedle sebe, není to příliš velký risk? Něco jiného je, když se mužstvu daří

Jiná možnost není. Budou se muset zapracovávat mladí hráči, samozřejmě se to musí dělat citlivě. Víme, že doba teď na to není  ideální, ale věříme, že postupem času se z toho dostaneme a prostor na to určitě bude. Myslíte zápas s Plzní na dva útočníky? Hrál tam Vyhnal sám a měl být doplňován ze středové řady plus z krajů, hrál tam i mladý Hora, ale jinou variantu jsme neměli. Ještě se zranil Čelůstka, tak se to muselo přeskupit jinak a myslím, že ten zápas byl dobrý z obou stran.

Ještě bych se zeptal na Jandu. Ten jeho nový post by měl být definitivní ? Ukázal se tam velice dobře

Možná, že mu ten post bude sedět. I pro Ondru Čelůstku je to takový motivační faktor, že tady máme hráče, který to umí taky odehrát velmi slušně. Je dobře, že je konkurence i na tomto postu, hlavně že máme varianty. To je vždycky dobré zjištění, že je zastupitelnost.

A teď problém brankářů. Neskutečně mnoho gólmanů za posledních pět let a jediný Martin Vaniak zůstává.

Teď už to musíme rozhodnout. Nyní dostal  šanci Zdeněk Zlámal. Věříme, že prokáže, že je tam oprávněně, že bude oporou. S Martinem jsme mluvili, on ví, že věk se zastavit nedá a došli jsme k závěru, že se to musí vyřešit teď. Martin je s touto situací srozuměn. Pracuje poctivě, když bude potřeba, tak zaskočí.

Ještě jednu otázku, máš představu o nějaké vůdčí osobnosti?

Samozřejmě je dobré, když je víc takových osobností , zvlášť když mají kolem sebe mladé hráče. To jeden z problémů, že v tomto mužstvu je málo kluků, kteří mluví, kteří dokážou mužstvo zbláznit, dirigovat, seřvat, myslím pozitivně. On to dokáže třeba Lukáš Jarolím,který teď bohužel nehraje. Vzadu bych si to představoval třeba od Jirky Koubského, který myslím patří ke zkušeným hráčům a Karel Kisel je samozřejmě jeden z mála, který tu roli plní, ale potřeboval by k sobě aspoň jednoho, dva. Také na tom zapracujeme.

Tak já ti děkuju za první rozhovor.

Není zač, doufám, že ještě nějaký další bude, že to dopadne dobře, že uděláme nějaké výsledky.

Já myslím, že když se bude dařit, tak nebude třeba měnit trenéra. Nevím, jak to ale bude vidět vedení.

Já myslím, že to vidíme stejně. Cítím, že v mužstvu je obrovské odhodlání . To jsme viděli i při prvním zápase. Tak snad to přijde.

[nggallery id=88]