Rozhovor s „trávníkařem“ Milanem Zajíčkem

Milane, s kým a jak dlouho jsi trénoval?

Trénoval jsem přes deset let žákovské výběry Slavie, kdy vrcholem bylo vítězství na Mistrovství České republiky starších žáků. Největší zážitek z trénování byl návrat z ostravských Bazalů do Prahy, kdy jsme se vraceli jako mistři Československé republiky starších žáků.

Vzpomeneš si na někoho, kdo to dotáhl nejdál?

Hráč Jablonce Ivo Táborský, hráč Kladna Tomáš Klinka, Adam Petrouš a brankář Václav Vintr atd.

Jak ses vůbec dostal k trávníku?

Během trénování jsem se dozvěděl, že se uvolnilo místo trávníkáře po bývalém hráči Zbyňku Hotovém. Později jsem si udělal dálkově trávníkářskou školu v Brně. Přišel jsem v roce 1987, kdy A mužstvo Slavie trénovali Tomáš Pospíchal, Vlasta Petržela či Ivan Kopecký.

Vím, že s tebou spolupracovali bývalí hráči.

Spolupracovali se mnou vynikající hráči minulosti. Jiří Grospič a později Dušan Herda.

Sleduji, že zůstáváš, spolupracovníci se mění.

Jsem už tady skoro inventář. Nejdéle nepřetržitě sloužící pracovník SK Slavia Praha fotbal.

To byla změna, nový stadion. Čekal jsi to?

Už jsem to nečekal. Je to nádhera. Návrat ligového mužstva do Edenu. Vršovice hrozně sportovně ožili. Tady je Slavia prostě doma.

Ty začátky, co se týče vybavení, asi nebyly moc dobré?

To máte pravdu. Měli jsme dvě sekačky, dva polní válce. Ale dnes máme to nejlepší vybavení na úpravu hřišť.

Jaké bys měl ještě přání po 23 letech ve Slavii?

Aby nám ligové mužstvo dělalo jenom radost jako minulé dvě sezony.

[nggallery id=62]