Rozhovor: Tereza Krejčiříková

Jan Čapek vyzpovídal nadějnou fotbalistku ze slávistické rodiny.

Jak ses dostala k fotbalu? Nelákal tě jiný sport? Holčičí zábavy šly stranou nebo ne?
Vlastně jsem byla na fotbalovém hřišti od mala. Taťka hrál za Luby, mě bral s sebou a já jsem si tam kopala do míče.  Brzy jsem začala chodit na tréninky s mladšími minižáky a od té doby hraju fotbal.

Pocházíš ze slávistické rodiny a ty teď hraješ zaSpartu. Proč?
Když jsem se rozhodla, ještě s jednou kamarádkou, že odejdeme  z Plzně, tak jsme nevěděly o tom, že Slavia pořádá nábor starších žaček. Kdybychom to věděly, tak jsme asi ve Slavii, ale takhle jsme šly do Sparty. S trenéry Sparty už jsme přestup dojednávaly déle a když se naskytla příležitost, tak jsme přestoupily. Je to určitě něco jiného než v Plzni.

Co na to říká tvé okolí,  kamarádi, spolužáci?
Dříve, když jsem někomu řekla, že hraju fotbal, tak si z toho dělal legraci. Teď už je to jiné, přijde mi, že je ženský fotbal známější než dřív.
Holky ve škole spíš obdivují, jak mohu provozovat tak tvrdý sport a s kluky si fotbal ráda zahraju.

Máš už nějaký fotbalový cíl? Přestup do Slavie tě neláká?  
Přestup do Slavie… S taťkou už jsme se dřív bavili o tom, že když se nechytím během letní přípravy ve sparťanském áčku, tak že bychom se s trenéry domluvili na přestupu do Slavie. A cíl asi každé hráčky je dostat se někam do zahraničí.

Co tě zajímá mimo fotbal?
Mimo fotbal ani na moc věcí čas nemám. Když už se nějaká chvilka najde, tak ráda jezdím na kole, kolečkových bruslích nebo si s bráchou zahraju badminton.

Máš nějaký vzor, ať v ženském nebo mužském fotbale?
Líbí se mi, jak hraje Cristiano Ronaldo nebo Neymar. Mám ráda technické a rychlé hráče. V ženském fotbale by to pak byla Alex Morganová, Natasha Kaiová nebo Lara Dickenmannová.

Myslíš, že je ženský fotbal tvrdý? Jakou má úroveň v České republice a v zahraničí?
Myslím , že ženský fotbal je docela tvrdý sport, někdy až moc. V Čechách nemá ženský fotbal špatnou úroveň, ale některé zahraniční týmy jsou na tom určitě lépe.

Například loni na podzim, když hrála Sparta proti Olympique Lyon, tak šlo o úplně jiný fotbal, mnohem rychlejší. A i když se sparťanky snažily, tak to na Lyon nestačilo.

Je i v ženské soutěži derby  hodně vyhecované? Podobně jako u mužského fotbalu?
Derby je vždycky vyhecované, je to něco jiného než zápas proti ostatním týmům. 

 Máš mezi slávistkami hodně kamarádek,   prý chodíte na Slavii fandit?
To určitě, s holkami ze Slavie se bavíme úplně normálně, jen potom na hřišti musí jít kamarádství pryč.
Na Slavii ale moc fandit nechodím, o víkendech většinou sama hraju nebo jezdím domů.

Už několik let se  aktivně účastníš   Setkání slávistů.  Jaký na tebe udělalo dojem hraní mezi muži? Letos jsem se slávistického setkání bohužel nezúčastnila, měly jsme svůj zápas. Jinak mezi muži mi hrát nevadí, určitě je fotbal tvrdší, ale pořád to jde, ani žádné zranění jsem během těch dvou minulých setkání neutrpěla.
Kdo tě vlastně na tento turnaj zlákal? Klatovy již dvakrát hrály o přední místa, říká se do třetice…
Vlastně už si to moc nepamatuji, vím, že jsem na první turnaj jela do Rožďalovic, a taťka mi řikal, ať si jdu zahrát za slávisty. Potom už jsme se o všech slávistických akcích domlouvali s panem Zajíčkem.

Závěrem ti přeji hlavně zdraví  a radost z fotbalu. Díky za rozhovor.
Také děkuji a na shledanou.

[nggallery id=151]