SLÁVISTICKÉ PRASÁTKO DO HAVLÍČKOVA BRODU SKUTEČNĚ DORAZILO

Když jsme uveřejňovali pozvánku na další z originálních odbočkových akcí, vzrůstala již mezi hostiteli Slávistického prasátka, turnaje odboček OP ve stolním tenise v Havlíčkově Brodě, nervozita. Nezapomněli jsme na něco? Sjedou se nakonec přihlášené týmy? Dnes už můžeme říci, že všechny obavy byly liché a akce se nadmíru vydařila. A „Slávistické prasátko“ dorazilo dokonce v několika podobách!

Při nejednom ze zápasů míček skutečně poskakoval po lemu síťky, až spadnul na jednu či druhou stranu, zkrátka prasátko nechybělo ani při Slávistickém prasátku. Jeho veselý symbol se objevil i na několika suvenýrech, hrníčky nevyjímaje! A pro vítězný tým byl upečen i dort ve tvaru  onoho živočicha, kde se nezbytná růžová vepřích líček prolínala se symboly naší Slavie. Další drobné dárky z tohoto koutu Vysočiny byly pak připraveny od sponzorů pro všechny účastníky.

V Havlíčkově Brodu se 21. listopadu 2015 nakonec objevili zástupci 4 odboček (AREA 114, Brandýs nad Orlicí, Kolín a domácí Havlíčkův Brod, dvě další odbočky se na poslední chvíli z vážných důvodů omluvily), kdy každá postavila několik dvoučlenných družstev do herního schématu, zvaného pavouk. Po dvou dvouhrách následovala čtyřhra, která při rovnosti bodů rozhodovala. Vše se odehrávalo v prostorách pěkného kulturního domu Ostrov poblíž Sázavy, nedaleko od nádraží i historického centra města, které od roku 1945 hrdě nese jméno českého velikána Karla Havlíčka Borovského. Komplex leží prakticky uprostřed parčíku a láká řadou kulturních akcí i zábavních možností, jakož i gastronomickým zázemím. V prvním patře vznikla i herna na stolní tenis, kterou využívají i místní účastníci oficiálních soutěží. Zde se tedy sešli účastníci prvního ročníku Slávistického prasátka. Pořadatelé na vše pamatovali, takže účastníci turnaje i přítomní „civilové“ netrpěli ni hladem ni žízní! K obědu byl připraven řízek se salátem, za který by se nemusela stydět ani žádná vyhlášená kuchařka. A nesměli bychom být v Havlíčkově Brodě, aby z „pivovodu neprýštil domácí Rebel“, který dal jméno i zdejší odbočce!

 V turnaji spělo vše rychle k finále. Los možná trochu zarmoutil Brandejšťáky, jejichž dvě nejlepší družstva se utkala již v semifinále. Běh vlastního turnaje popoháněl i fakt, že „areáci“ se rozhodli využít polohy Havlíčkova Brodu na podstatné části trasy do Uherského Hradiště a podpořit milovanou Slavii přímo na stadionu. Finále bylo nejen soubojem Prahy s Podorlickem, ale při pohledu na soupisku se jednalo i o souboj „staří – mladí“. Ne, nikdo to tak nebral, při vzniku OP před 51 lety nikdo na věk či slávu nehleděl a bylo tomu tak i zde! Protože pouhý pohled na rok narození může být zavádějící, navíc Brandýs i se svými zúčastněnými šedesátníky patří k odbočkám, kde se sportem pravidelně žije. Po finálových dvouhrách byl stav 1:1 a přišlo drama v podobě čtyřhry. Po dvou setech rovněž 1:1. V průběhu třetího setu si již Brandejšťáci Frydrych s Králem pomalu „lehali na lopatu hrobníkovu“. Ale jejich zarputilost a možná i myšlenky areáků na nadcházející odjezd do „Hradišča“ trochu otupily pozornost a chlapi z Podorlicka zápas otočili a stali se nejen vítězi, ale i příjemci dortového prasátka, které ale bylo hned rozkrájeno, takže na výborně připraveném červeno-bílém cukrářském zázraku si pochutnali všichni. Navázala se další přátelství a nezazněl jediný hlas, který by zpochybňoval výrok: „A ZASE ZA ROK NA SHLEDANOU!“

Blížila se 17. hodina s ní i výkop zápasu Slavie na Slovácku, a tak každý usedl k internetu, mobilu či rozhlasu a tak trochu záviděl areákům, že vše stihli a byli u výhry 2:0 přímo!

Závěrem ještě jednu malou jazykozpytnou poznámku. Proč se dříve Havlíčkův Brod jmenoval Německý a proč na Slovácku se tři města (Hradiště, Brod a Ostroh) jmenují Uherský? Odpověď se mi při pohledu na mapu ukázala jako jasná, i když v Havlíčkově Brodě vždy žili „Češi jak poleno“ a na Slovácku zas vždy věrní Moravané jazyka českého.  Za Havlbrodem totiž začínala německá jihlavská enkláva Sudet a Slovácko je už na slovenské hranici, za níž sice vždy žili bratři Slováci, ale po staletí patřilo k Uhrám!

                                                                                                                                                                                    Dobi