SOBOTNÍ VZPOMÍNKA NA J. W. MADDENA
Vyvrcholením pobytu společnosti CELTIC GRAVES SOCIETY byl určitě vzpomínkový akt u hrobu J.W.Maddena na Olšanech, kdy se k výpravě CGS připojili i další příznivci Celticu a zahanbit se nedali ani slávisté, a tak se kolem hrobu, který byl dekorován velkou fotografií JWM a krásnou vyšívanou vlajkou Odboru přátel, shromáždila velká skupina zájemců. Potkávali jsme zde zástupce odboček, sousedy z tribuny, známé tváře z Tribuny sever, jakož i prosté fanoušky, kteří si váží slávistické historie a všeho a všech, kteří pro slávu Slavie něco učinili. Silně zastoupen byl i výbor OP, kdy díky JUDr.Váňovi byla přítomna i nejmladší účastnice setkání, jeho malinká dcerka! okázalo se, jak významným byl krok OP, kdy to byl Odbor přátel, který se rozhodl adoptovat polozapomenutý hrob tohoto fotbalového velikána, a dokázal, že si váží i těch, kteří přišli naší bohaté historii pomoci zvenku. Zdůraznili to i řečníci, kteří připomněli hlavně významné okamžiky ze života JWM a i fakt, že se mu Praha a Čechy staly druhým domovem a v posvátné zemi české sní svůj věčný sen! Možná, že někteří neveděli, že JWM byl původem Ir, ale jeho rodiče odešli před hladomorem v Irsku uprostřed 19.století do Skotska . I proto má Celtic řadu příznivců i v severním Irsku, což dokázal i jeden z přítomných účastníků v barvách Celticu z Belfastu, který přijel i s manželkou a zahrál i na tradiční fujaru či jak nazvat tento dechový nástroj. Hlavní hudební doprovod však zajišťoval dudák, který tak dokázal, že i hudba spojuje naše národy, vždyť ve Strakonicích se pořádá mezinárodní dudácký festival a při příjezdu na Chodské slavnosti znějí dudy a dudácké písničky ze všech stran.
Dlouho po skončení oficiálního aktu pokračovaly i neformální diskuse, Ti starší vzpomínali na rok 1967, kdy Celtic vyhrál PMEZ, předchůdce LM, k čemuž se odrazil v Praze, když vyřadil v semifinále pražskou Duklu, aniž by tím ztrácel popularitu u českých fanoušků , kteří právem obdivovali zelenobílé dresy Celticu a jeho fanoušků (byl to ten ročník po té krádeži titulu ve prospěch tehdy režimem protežované Dukly na úkor Slavie nebo Sparty…) Mohli jsme se pochlubit i našimi Dušičkami, na řadě pražských hřbitovů. . Jeden človíček měl na prsou triko s místy, kudy kráčel Celtic ke svému největšímu úspěchu v historii. Před Duklou Celtic vyřadil Vojvodinu a pro všechny byla zajímavou informace, že Vojvodinu pomáhali založit slávisté a ta dodnes ctí historické dresy Slavie.
Bylo to určitě krásné setkání, které dlouho zůstane v myslích všech účastníků. Glasgowští přivezli i několik suvenýrů jak pro klub, tak třeba i brožurky pro účastníky vzpomínkové slavnosti. Slavnost nezůstalo bez ohlasu ani u průchozích návštěvníků hřbitova a pro odlehčení dodejme i odposlechnutý rozhovor jedné manželské dvojice: „Ty, Franto, vona tu něco dneska má Bohémka?“ Víme, že na rozdíl od klokanů má Celtic pruhy vodorovné a mnohem širší. Ale nemohl se nevybavit vtip z dob totality, kdy mezi nejneoblíbenější politiky patřil po Srpnu 1968 Brežněv, který rozhodně neproslul nadprůměrnpu nteligencí. Vtip zopakujme: Brežněv objíždí místa na Sibiři a navštívil i jeden z gulagů. Hned se hnal k projevu před nahnaný dav muklů a oslovil je „Továrišči matrósy (soudruzi námořníci). Po chvíli trapného ticha si jeden z poradců dovolil upozornit: Soudruhu generální tajemníku, ale námořníci nosí pruhy vodorovné…
Je dobře, že tato návštěva přispěla k dalšímu sblížení obou tradičních klubů a že každý už jistě ví, že Celtic ctí ty pruhy vodorovné.
Dobi
/článek nebyl redakčně upraven/