STŘÍBRNÝ OLYMPIONIK – SLÁVISTA A ČLEN OP Z CHOMUTOVA JIŘÍ KORMANÍK
Aktivity naší chomutovské odbočky OP určitě zvýšily zájem slávistů o toto zajímavé město na severozápadě Čech. A při pročítání seznamu členů OP z města, kterému se právem přezdívá Brána do Krušných hor, mi padlo do oka i jméno Jiří Kormaník. Po 2. světové válce se Chomutov postupně stával významným střediskem sportu v českém pohraničí. V 50.letech vévodil všemu dění hokej, který sahal i po příčkách nejvyšších.
V sezóně 1985/86 o postup do I.ligy do poslední chvíle bojovali chomutovští fotbalisté, ligu si zahráli i basketbalisté. Ale Chomutov proslavili především zápasníci, zejména v 60.letech. Duo „chomutovských dvojčat“ Kubát – Kormaník si získalo věhlas daleko za hranicemi tehdejšího Československa (Bohumil Kubát, držitel bronzové olympijské medaile z roku 1960 v Římě je jen o měsíc a půl starší než Jiří Kormaník). 5.března to i ocenilo město samo – při příležitosti mistrovství republiky v zápase první březnový víkend byli vyznamenáni i chomutovští zápasníci. K 50. výročí olympijského stříbra udělil Svaz zápasu ČR Jiřímu Kormaníkovi Čestné uznání 1.stupně za celoživotní přínos českému zápasu! K čemuž i my touto cestou blahopřejeme!
Jiří Kormaník, který oslaví 26. března své 79. narozeniny, však svého nejvýznamnějšího vrstevníka nakonec předčil, stejně jako mnohem známějšího a až do své loňské smrti v OP činného Petra Kmenta. Jiří Kormaník je totiž držitelem stříbrné olympijské medaile v kategorii do 84 kg z roku 1964 z Tokia, v Římě byl o 4 roky předtím devátý a v Mexiku v roce 1968 skončil pro zranění již v kvalifikaci. Má však i dvě bronzové medaile – z ME´1968 a z MS´1965. Desetkrát byl mistrem republiky v řeckořímském zápase a čtyřikrát ve volném stylu. Československá výprava přitom „pouhé“ stříbro z Tokia považovala tak trochu i za křivdu, neprohrál totiž jediný zápas; se zlatým Jugoslávcem Simićem se však tehdy v přímém souboji neutkal, rozhodly pomocné body s ostatními soupeři! Systém byl prostě takový, zřejmě nespravedlivý. Kormaník tehdy na zlato formu měl!
Snad to bylo i jeho skromností a nenápadností, že jsme jej jako dlouholetého člena OP „vypátrali“ až nyní. Kromě období příprav na budoucí povolání a základní vojenské služby zůstával věrný svému Chomutovu. Jeho život je vlastně tak trochu i kouskem celé československé poválečné historie. Narodil se totiž v Rumunsku a stejně jako řada dalších tamějších Čechů a Slováků využili jeho rodiče po válce nabídky k repatriaci a pomáhali znovuosídlovat československé pohraničí. A na Chomutov a jeho krušnohorské zázemí nedá dopustit!
Jiří Kormaník rád vzpomíná na svoje sportovní léta, na doby, kdy se díky sportu tehdy dalo tak trochu poznávat i svět. Ale bohužel i na závist, která nakonec způsobila, že nemohl vykonávat ty profese, pro které vedle sportu získal odbornou kvalifikaci. Ale to se dostáváme k létům, která pro mnohé z nás přinesla spoustu bolesti, rodinu Jiřího Kormaníka nevyjímaje!
Letošní rok je rokem 50.výročí Odboru přátel. U jeho zrodu a faktické záchrany stáli prostí lidé i významné osobnosti hlavně z kulturní oblasti. A v řadě případů se do řad slávistů z nejvěrnějších hlásili i úspěšní sportovci, kteří sice (často i vzhledem k zaměření svého sportu) nosili jiný dres, ale naši Slavii měli a mají v srdci jako my všichni! Jiří Kormaník se stal celoživotním slávistou vlastně díky Ládovi Ženíškovi. Právě v letech, kdy se OP rodil, byl Ladislav Ženíšek jedním z neúnavných a nezapomenutelných účastníků desítek besed na českém venkově. Zavítal i na český severozápad a po takové besedě s z Jiřího Kormaníka stal věrný slávista! Rád vzpomíná na celá ta léta i na nevšední přátelství, k nimž řadí i vzpomínky na setkání s Janem Lálou či Karlem Nepomuckým! Dobře, že jste všichni tehdy byli, dobře, že stále jste! Dobře, že jste byl, že jste i Vy, příteli Jiří Kormaníku!
RNDr. Michal Dobiáš
[nggallery id=190]