Vydařené slávistické odpoledne ve Veleni
Sobotu 7. dubna 2018 zvolil výbor jedné z našich nejznámějších a nejaktivnějších odboček, jako jediný vhodný termín letošní výroční valné hromady spojené i s dalšími body programu, jak už jsme tomu u Veleňských právem zvyklí. Na pravé poledne byl naplánován začátek VVH, po níž následovalo společné sledování zápasu Slavie v Brně, s následnou Univerzitou Slavia.
Jak už je v krajinách českých a moravských zvykem, tu a tam se objevují rýpalové, kteří musí projevit svůj negativní pohled na svět, ať to stojí, co to stojí. Určitě by se našel kverulant, který se staví záporně ke změně času na letní a pravil by – jaképak poledne, když podle polohy hvězd i slunce je den na zenitu až v současných 13 hodin? Ale jen na 15. poledníku! A vlastní slovo POLEDNE, půlka dne, se vůbec neohlíží na to, jak jsme si vymezili den – od půlnoci do půlnoci. A vyjadřuje se tak jako o půlce dne nejen naše čeština, ale stejně tak i němčina (Mittag), angličtina (midday), francouzština (midi), ale i dnes méně sledované jazyky – třeba ruština (polděň), maďarština (déli-poloviční) nebo třeba chorvatština (podne). Zkrátka a dobře, od chvíle, kterou jsme definovali jako půl dne, počítáme druhou polovinu dne, jako odpoledne. Jiný kritik může poukázat na to, že Veleňští konkurovali kolínskému Bowlení v Kutné Hoře. Ale s tím se asi budeme setkávat při akcích odboček častěji. Na jedné straně narůstající aktivity odboček, na straně druhé pak stále obtížnější hledání vhodného termínu, aby vše klaplo, jak se sluší a patří. A dojde k tomu opět i v červnu, kdy se ukázala sobota 16.června, že se „sejde“ tradiční Veleňská pentle s Memoriálem Jana Maika. Ani jedna strana nenašla v nabitém červnu jiný vhodný termín… Ale jistě lépe, než cokoliv rušit!
Vraťme se však k letošnímu vydařenému veleňskému odpoledni. Veleňská odbočka má jednu velkou výhodu – je z aktivních odboček určitě tou, která v sobě spojuje výhody mimopražských odboček, víceméně skupin sousedů sdružujících se kolem sídla odbočky a výborným spojením s hlavním městem díky lince 377, jejíž frekvenci může Veleňským závidět i některý občan odlehlé části. Prahy. Obec Veleň se může pochlubit i rekonstruovanou i budovou obecního úřadu, kde v I. patře, spíše však víceméně v podkroví, vznikly útulné prostory, které rádi využívají i místní spolky. Malou kuriozitou je i domácí výtah, takže i třeba vozíčkářům stačí požádat obsluhu a „schody-neschody“ se dostanou do místa dění! A pokud veleňští slávisté zajistí i gastronomické zázemí, nemá akce ani OP po této stránce chybu. Tradiční domácí gulášek z receptury místního kulinářského všeumělce pak doplňují i studené mísy z dílny veleňských slávistek!
Výroční valná hromada byla mimo jiné i volební, ale účastníci si odhlasovali aklamaci! Nebyl a není důvod dělný výbor měnit a potvrdila to i víceméně jednomyslné potvrzení stávajícího výboru v čele s Pavlem Tomčišinem, který mj. i posílil pražské celostátní vedení Odboru přátel (člen kontrolní komise). V rámci výroční zprávy tak shrnul aktivity odbočky, kde vévodí tradiční a unikátní Veleňská pentle (střídavé kopání a chytání penalt), ale i účast Veleňských na akcích jiných odboček, kde je vždy delegace či minidelegace veleňských kamarádů vždy upřímně vítána a nic na tom nemění ani letošní kolize s Bowlením v Kutné Hoře. Na každém zápase se skví veleňská vlajka a nově si Veleňští opatřili i vkusná klubová trička, kterými propagují svoji obec i odbočku! Jen postavit mužstvo na tradiční Setkání odboček jen ze členů odbočky je stále obtížnější a nejsou si jisti, zda se jim to letos podaří, když Setkání je uprostřed 4 denního volna již v prázdninových měsících. Přitom patří spolu s Vikingy z České Lípy, kteří upřednostňují skutečně setkávání slávistů před někdy, možná až nelítostnými a vyhrocenými boji v turnaji. Pokud to jen trochu vyšlo, byla delegace Veleňských vřele přivítána na akci některé odbočky, ať už to bylo třeba v únoru v Milevsku, při pietní akci u hrobu J. W. Maddena nebo při obnovené premiéře klubu DFC Prag. Ve Veleni vždy rádi uvítají spřátelené hosty. Především to bývá tradiční kamarád, mistr Evropy z roku 1976 Dušan Herda. A nejpilnější slávistické přispěvovatele našeho webu vytvořilo duo Ocetník – Dobiáš a oba byli srdečně a upřímně přivítáni.
To se již blížila 13 hodina a TV-přenos z Brna ze zápasu na Zbrojovce. Ke cti opět přišla obří obrazovka na zadní stěně zasedačky, která ještě před schůzí poskytla záznam z derby na Spartě a zopakovali jsme si ten doslova zázračný obrat! Hodnocení utkání v Brně ponechme povolanějším a nejlépe by průběh charakterizoval název oblíbeného filmu ze 70. let s modifikovaným názvem „Utkání skončilo, zapomeňte!“ Důležité jsou tři body, tentokrát zřejmě s cenou zlata, ale i to se počítá.
Jak jsme uvedli výše, z důvodu náhlého zaneprázdnění především rektora Univerzity Slavia, př. Pomikala se Univerzita uskuteční později. Ale předseda odbočky př. Tomčišin při VVH uvedl, že Veleňští o nic nepřijdou, na 15. hodinu ohlásil svůj příjezd generální ředitel a.s. Ing. Krob a hráč Jaromír Zmrhal. Ještě předtím př. Tomčišin ocitoval slova doslova nenávistného článku na dopoledním webu isport. Nebylo to v poslední době poprvé, když se „žumpa pisálků a jejich přispěvatelů“ (omlouvám se za ostřejší slova) pokouší dehonestoval kohokoli a kdekoliv, jen když čtenář dychtící po senzacích, byť i často smyšlených, se soustředí na rádobysenzace. A tito presstituti (jedná se o novotvar ze současné doby, ale sedí) jsou ochotni napsat cokoliv o komkoliv! Vůbec nejsou ochotni a asi ani schopni pochopit moudrosti starých Čechů, že „Na světě není člověk ten, aby se zachoval lidem všem“ a „Špinavé prádlo se má prát výhradně doma!“. Besedu to však neovlivnilo, slova obou protagonistů byla sledována se zájmem a s potleskem. Ani Jarda Zmrhal nepůsobil jen jako kompars a vzpomínal na své začátky ve Slavii, jejímž je odchovancem, ač pochází z města chmele a piva – Žatce, odkud jej tatínek vozil do Prahy. Zajímavé byly třeba jeho názory, kde by s mu při případném zahraničním angažmá nejvíce líbilo!
Prostě a jasně – slávistické odpoledne ve Veleni se nadmíru vydařilo!
Dobi
Já už pouze přidám, že Jaromír Zmrhal se zdržel jistě déle než původně zamýšlel a velmi přátelské povídání v kruhu slávistů se mu jistě líbilo. Následně posezení probíhalo dlouho do noci a já děkuji Veleňským za přijetí a krásný program
David Ocetník
(článek nebyl redakčně upraven)
