ZA ZBYŇKEM HOTOVÝM

(*11. 10. 1953 – †29. 11. 2019)

Krátce po nešťastném zápase s milánským Interem přilétla smutná zvěst, že do slávistického nebe odešel Zbyněk Hotový, jedna z ikon slávistického fotbalu 70. a 80. let minulého století.

Zbyněk přibyl do Slavie v roce 1976 ze severočeského Mostu a brzy se stal výraznou oporou. Slavia tak měla dvě skvělá křídla (též Fr. Veselý), která nám záviděl každý klub od Aše po Humenné.  Přes určité „nedocenění“ při nominacích do národního mužstva si Zbyněk Hotový dvakrát zahrál za československý „nároďák“, dvakrát za jeho béčko a jednou za olympijský výběr.  V mužstvu, které vrátilo v roce 1965 Slavii do ligy (a nebýt proradného sudího Fencla, tak získalo rok na to i titul), byl pozdějším nástupcem tehdejšího levého křídla Franty Uldrycha.  Vždyť hlavně v letech po Hotového příchodu bojovala Slavia dokonce o titul!

Na kolik hráčů Slavie veřejnost úplně zapomněla! Ať už šlo o příchody fotbalistů, jako byli v první polovině 60. let třeba Topor a Christ…  Pak ale nastupovala generace těch, kteří se stali ikonami Slavie i našich srdcí. A Zbyněk určitě patřil mezi ně! Za svého působení v sešívaném dresu vsítil ve 177 ligových startech 24 branek, na spoustu dalších nahrál. Po skončení kariéry pak působil jak kustod při údržbě vždy perferktně připraveného trávníku.

Jak již bylo zmíněno, do Slavie přišel ze severočeského Mostu a byl jistě jednou z veličin tohoto města, které opěvuje i nesmrtelný slávista Standa Procházka („ten mostecký zámek nad hornickým krajem…“). Zajímavé je, že z Mostu k nám přišel i ústecký rodák Martin Vaniak, brankářský „Čaroděj“. Jako patriot celého kraje pod Krušnými horami a Českým středohořím si nemohu odpustit výtku všem, kteří při vyslovení názvu Most vidí jen zničené město, špatný vzduch a spoustu tzv. nepřizpůsobivých… Ale při zkoumavé návštěvě člověk musí ocenit, že (podle mne zbytečně) zničené historické město se podařilo oživit a právem se můžeme osvěžit výborným vínkem (jedna z vinic je opět i na svahu onoho opěvovaného Hněvína), jakož se těšit třeba na letní rekreaci na vznikajícím jezeře Most, o kterém mluvil i Zbyněk a vzpomínal na léta v tomto zajímavém, ale zkoušeném městě…

Vždy, když projíždím někdejším Brüxem, nemohu si nepřipomenout žijící legendu Martina Vaniaka, nemohu neposlat do nebe pozdrav Standovi Procházkovi a teď už i miláčkovi slávistických tribun, Zbyňku Hotovému… Budiž mu země lehká a naše vzpomínky věčné!

Dobi