ZEMŘEL JOSEF PEŠICE. ČEST JEHO PAMÁTCE!
Ve věku 67 let zemřel Josef Pešice, hráč a trenér, který mimo jiné působil v obou rolích i v naší milované Slavii! Asi nikomu z nás, kteří jsme ten ročník 1995-96 prožívali, nevymizí z paměti všechny ty nádherné okamžiky, kdy Slavii vedlo duo František Cipro – Josef Pešice! Kolikrát jsme už tady psali o několika ročnících a tzv. „ukradených titulech“, ať už se jednalo zejména o roky 1966, 1976 nebo 1977. Kdy jsme se nikdy neohřáli ani v evropských soutěžích a Slavia vypadávala v prvním kole nebo předkole! A ani sezóna 1995-96 se nevyvíjel od počátku příliš optimisticky, když Slavia začátkem září 1995 prohrála v derby se Spartou 0:2; to zaúřadoval mimo jiné (ne)populární sudí Pavlín Jirků! Postupně se ale vše měnilo a přispěly k tomu i úspěchy v tehdejším Poháru UEFA. Po nesmělém začátku se Štýrským Hradcem (Sturm Graz) přišel úspěšný duel s Freiburgem ze SRN, se švýcarským Luganem a do Vánoc ještě úspěch nad francouzským RC Lens. Většinou to byly výsledky těsné, ale mužstvo to uhrálo odhodláním, protože mimo jiné vědělo, že má na lavičce dva opravdové chlapy, Frantu Cipra a Pepíka Pešice, z nichž optimismus, dobrá nálada i poctivost vyřazovaly každým coulem. A jarní dvojzápasem s AS Řím s nezapomenutelnou brankou Jirky Vávry vše vyvrcholilo.
Sezóna byla našlapaná i z důvodu startu na ME, k čemuž přispěly i kruté klimatické podmínky v únoru a březnu! Všichni jsme byli tehdy přesvědčeni, že kdyby svatý Petr ukázal Slavii přívětivější tvář, tak ani Girondins Bordeaux nemuseli pro nás připravit konečnou. I tak byla z mezinárodního hlediska tato sezóna v poválečné historii nejúspěšnější!
No, a pak to přišlo! Po 49 letech titul! I když jsme se o něm dověděli až na dálnici při návratu po potupné porážce 0:3 v Drnovicích, když naše uherskohradišťská sestra Slovácká Slavia (předchůdkyně dnešního FC Slovácko) porazila největšího konkurenta, Olomouc! Fotbalový svaz tehdy odmítl, aby byl Slavii předán pohár již při předposledním kole v Edenu, a tak se připravila pouť do Liberce, kde se vše odehrávalo na Městském stadióně pod Ještědem, když U Nisy se hrát tehdy nedalo!
Josef Pešice byl pak účastníkem četných besed, kde vždy dokázal šířit dobrou náladu i svoji oddanost fotbalu a bohaté znalosti a zkušenosti. Bohuže od 18.prosince 2017 již není mezi námi! ČEST JEHO PAMÁTCE! A DĚKUJEME ZA VŠE!
Dobi