Žilovští podruhé uctili památku Petra Dünghübela – letos v Dobříči
Je to už více než dva roky, co statečný mladý člověk – Petr Dünghübel z odbočky Žilov není mezi námi. Inteligentní kluk, sportovec, slávista, který ve svém životě vyhrál nejeden zápas a závod, bojoval statečně, ale marně zápas se soupeřem krutým a zákeřným, s vážnou nemocí.
Musíme vysoce ohodnotit počin žilovské odbočky, která na jeho památku po loňském úspěchu v Úněšově uspořádala opět Petrův memoriál, jehož hlavním bodem je, jak jinak, sport – především turnaj v malé kopané.
Počasí zpočátku akci příliš nepřálo a zpočátku se zdálo, že svatý Petr na Žilovské pořádně zanevřel. Nakonec bylo ale jen chladněji a zamračeněji, než by si všichni přáli, ale nespadla ani kapka! Právem Žilovští žehrali na nepřízeň kalendáře, kdy oba májové svátky připadají letos a napřesrok na víkend, což způsobuje, že řada dalších se nemohla z důvodu povinností v domovské obci či klubu zúčastnit a pomalu vítězí nápad uspořádat další ročník až na začátek podzimu – svatého Václava budeme slavit v týdnu a to bude vynikající termín i příležitost!
Jestliže jsme mluvili o loňském Úněšově jako o prostředí vynikajícím, v Dobříči jsme mohli poznat prostředí přímo kouzelné. Krásná dvě travnatá hřiště (kustodi z E-side, nechcete přijet se podívat a poučit?) položená nad malebnou vesničkou, z nichž byly krásné rozhledy do líbezné krajiny severního Plzeňska, která v sobě skrývá takové perly, jako jsou Plasy, Manětín, Nečtiny a Mariánský Týnec, Hromnice s Červeným jezírkem, malebná údolí Střely a horní Berounky a zelené vršky krásné krajiny kolem! Velký dík patří starostovi Dobříče, př. Václavovi Lomičkovi, který vždy dokáže poutavě vyprávět o tomto krásném kraji a přinesl i několik cenných dokumentů o tomto krásném kraji. A dodejme, že je věrným a platným členem žilovské odbočky! Mezi pozoruhodnosti patří i líčení akce, kde se setkávají ti Dobří – u Jinočan západně od Prahy najdeme ještě jedenkrát jméno Dobříč, přicházejí se i zástupci Dobříše a Dobřívi z Rokycanska, která proslula unikátním historickým hamrem. A sám věřím, že se časem připojí i Dobříň z Roudnicka!
K rodinné atmosféře přispělo i prostředí malého bistra v tribunce stadiónku, stejně jako vůně klobásek a stejků, opékaných pod tribunou. O příznivých cenách a milé obsluze nemluvě. Památku statečného Petra připomněl i panel s fotografiemi a dokumenty z Petrova života, který s pečlivostí sobě vlastní připravil jeho táta.
Zapomenout nesmíme ani na přítomnost zástupců Fanzone, kteří přivezli slávistické suvenýry, či vystoupení mladých cvičenek z Horní Břízy při hudbě. A v malém okénku se účastníci dověděli i novinky z OP a především nejdůležitější postřehy z naší, již 46 let trvající historie OP. Dobříčská sobota zkrátka neměla prakticky chybu. A přímo ze setkání putovalo do Prahy 12 přihlášek nových členů z Klatovska. Další pak přivezou Žilovští, stejně jako vybrané peníze na Dětskou onkologii v Motole. Kde jinde by se měla lidská solidarita projevovat, než při podobné vzpomínkové akci? Hlavním pořadatelem byl obětavý Pavel Moulis „Valderama“, dík však patří i předsedovi žilovské odbočky Ing. Téglovi a především i Ing.Martinu Brejníkovi, který nenápoadně, o to obětavěji řídil los a zázemí celého turnaje! A pak všem již výše zmíněným! S nimi i zástupcům 5 odboček, kteří se akce zúčastnili – ať už jako hráči nebo „jen“ diváci – jmenujme proto Klatovy, Nečín, Pelhřimov, Brandýs nad Orlicí (i když občas převažovali ti, kteří mají trvalé bydlišt v Praze) a domácí Žilov (tam – jak už je tradicí – šlo opět o sdružení více obcí Plzeňska, právě Dobříč nevyjímaje!).
Pro statistiku ještě dodejme, že vítězem výborně připraveného a sudími vzorně odřízeného turnaje (dodejme, že jsme tak nějak ani nepostrádal Plzeňáky Královce či Járu…) se nakonec stal pořádající Žilov, který ve finále zdolal hostitele z Dobříče. Třetí místo pak patřilo Klatovům po vítězných penaltách s Nečíní, která přijela nakonec s převahou těch nejmladších! Dík však patří všem a platí – za rok na shledanou!!!
Dr.Michal Dobiáš